Nocleh v Moskvě
Už při odletu z Bangkoku máme téměř dvě hodiny zpoždění. Na přestup v Moskvě mám necelé dvě hodiny. Let probíhá v pořádku. Při dosednutí letadla mám teoreticky 15 minut na přestup. Letiště však teprve prodělává rekonstrukci, pasažéři jsou většinou mezi terminálem a letadlem převáženi autobusy. A tak se pravděpodobně s autobusem, který veze cestující k letadlu směřujícímu do Prahy, právě míjím. K přestupnímu odbavení přibíhám jako první. Slečna mi bohužel oznamuje, že mi letadlo uletělo a že zde budu muset strávit noc. Bere si ode mne pas i lísteček od zavazadla a přikazuje čekat.
Po delším čekání mi vrací pouze pas. Ptám se na zavazadlo a nebo alespoň na ten doklad. Prý mám za hodinu, tj. v 20:00 přijít k přepážce "Transfers", kde se dozvím, jak se dostanu do hotelu, v kolik mi poletí letadlo a dostanu zavazadlo. V 20:00 je kancelář prázdná - střídá se směna. Asi o 10 minut později přijde pracovník přepážky. Vyřídí si několik telefonátů a zase odchází. Přibližně po hodinovém čekání se dozvídám, v kolik druhý den poletím a v kolik a kde mám nastoupit do autobusu do hotelu. O mém zavazadle nikdo nic neví.
V průběhu další hodiny se několikrát bezúspěšně snažím získat informaci o zavazadle. O ztrátách a vykrádání zavazadel na tomto letišti jsem slyšel dost...Nakonec na získání zavazadla pro dnešek rezignuji. Se skupinkou asi 15 lidí, kteří zmeškali spoj jako já, čekám na slibovaný autobus. Mladá slečna nás s asi 20 minutovým zpožděním odvede o pár metrů dál, kde zase čekáme. Po asi další půlhodince musíme znova skrze imigrační kontrolu a hned u ni opět čekáme. Obdobně probíhá následujících asi 45 minut. Popojdeme a čekáme, popojdeme a čekáme.
Do hotelu vzdáleném asi 500 metrů od letiště vcházíme vedlejším vchodem. Následuje několik oznámení typu: "máme právě připravené pouze dva pokoje, ostatní uklízíme a budou asi za hodinu. Aeroflot platí pouze "doubly". Pokud chce někdo pokoj samostatný, musí si ho zaplatit. U recepce budete čekat pod dohledem ochranky. Ta vás poté zavede na jednotlivé pokoje, kde setrváte. Pohyb po hotelu je přísně zakázán. Večeři a snídani dostanete přímo na pokoj. Vzbudíme vás 30 minut před odjezdem autobusu."
Ubytovat se šli nejdříve dvě rodinky. Se mnou do Prahy pokračuje již jen Nom z Thajska. Protože neumí moc anglicky, tak se držíme pohromadě. Tím všichni nabyli dojmu, že patříme k sobě. Kdybych se neozval, tak jsem s ní s končil na pokoji. Takto mě umístili na pokoj s Francouzem, který toho moc nenamluvil a hlavně odlétal asi o dvě hodiny dřív. Moc jsem se vůbec nevyspal. Na konci naší chodby bylo stanoviště zaměstnance hotelu. Člověk si opravdu připadal jak ve vězení, ikdyž docela luxusním ;)
Ráno již probíhá cesta v pořádku. Dodávkou nás převáží zpět na letiště. Při čekání na letadlo se znenadání potkávám se spolužákem ze základní školy - se Slávkem, který se vracel z Číny.