Ostrovní stát Malta se nachází ve Středozemním moři asi 95 km jižně od Sicílie a 290 km východně od Tuniska. Skládá se ze tří obydlených ostrovů - Malta, 246 km2 (kolem 370 000 obyvatel), Gozo, 67 km2 (kolem 30 000 obyvatel)a Comino (Kemmuna), 3 km2 a tří neobydlených ostrůvku Cominotto, Filfla Island a St. Paul's Island.
Dějiny osídlení Malty sahají až do 5. tisíciletí př. n. l. Vznik nejstarších chrámů se datuje na období kolem 4100 př. n. l. Dobře zachovalých zůstalo asi jen pět, po dalších 40 zůstaly jen skromné památky. Počátkem 2. tisíciletí př. n. l. začíná druhé osídlení Malty. Příchozí asi ze Sicílie přináší na ostrov kov a zbraně. Vzniká doba bronzová.
Kolem roku 1100 př. n. l. obsadili Maltu Féničané, kteří pojmenovali ostrov Malet (v překladu: útočiště, útulek). Jejich kolonie se brzo stala významným střediskem obchodních cest a výbojů ve Středomoří. Po roce 800 př. n. l. převzala punská kolonie Kartágo nadvládu nad západním Středomořím a tím i nad Maltou. Punové, jak Féničanům z Kartága Římané později říkali, dále silně ovlivnili kulturu a jazyk na Maltě.
V druhé punské válce byla Malta roku 218 př.n.l. obsazena Římem. Od 5. století se nad souostrovím vystřídala vláda Vandalů a Ostrogótů a roku 533 Byzanců. V důsledku úpadku říše však zaniká i její hospodářský význam.
Po obsazení Malty tuniskou dynastií Aghlabidů, (870 - 1090) n.l., dochází k postupné islamizaci obyvatelstva. Malta hraje roli v obchodu, mimo jiné i v obchodu s otroky. Arabové budují různá opevnění, dodnes dochované jsou hradby tehdejšího hlavního města Mdiny. Doba arabské nadvlády výrazně ovlivnila místní kulturu, především jazyk.
Po období normanských vládců (Roger I. Sicilský a Roger II. Sicilský), kteří Maltu připojili ke svému sicilskému království, připadla Malta císařovi a sicilskému králi Friedrichovi II.), který během 13. století tehdy opět většinou muslimské obyvatelstvo donutil přestoupit na křesťanství. Začátkem 16. století je Středomoří stále silněji ohrožováno arabskými nájezdy a Osmanskou říší, která proniká až na Balkán a vypuzuje z ostrova Rhodos řád Johanitů (Maltézský řád). Císař Karel V. jim věnoval Maltu jako léno. Johanité se zde r. 1530 usazují (jsou pak nadále známi i jako Maltézští rytíři resp. Maltézský řád) a mají chránit Evropu před vpádem Osmánců.
V červnu roku 1798 kapituloval řád Johanitů před vojskem Napoleona Bonaparte, který Maltu při tažení do Egypta obsadil; jím vypuzený Maltézský řád se pak usadil v Římě.
Roku 1800 obsadili Maltu britská vojska. Britové ignorovali usnesení Amienského míru (1802), podle kterého měl ostrov připadnout zpět Francouzům. Malta hraje značnou roli pro britskou armádu během první světové války.
Nezávislost získala Malta 21. září 1964. Od 1. května 2004 je Malta členem Evropské unie.