vlasta logo vlasta logo

Řecko - dějiny

English

Související odkazy jinam

Moderní řecký stát oficiálně vznikl v roce 1830. Kolébkou řeckých dějin a kultury byl ostrov Kréta a Mykény. Ty byly osídleny od 7 století př.n.l. Po jejich úpadku nabývají na významu starověké městské státy. S růstem zakládají koloniální osady, např.Nice či Neapol. Městské státy vyznávají mnohobožství. Většinou zde vládli samozvaní tyranové, nebo významné rody a oligarchie. Vzestup perské říše za vlády Kýrose II. Velkého od poloviny 6. stol. př.n.l. znamenal pro Řeky nebezpečí. Ti postupně ovládli řecké kolonie v západním pobřeží Malé Asie. Kolem r. 500 př. Kr. vypuklo povstání iónských řeckých osad v Malé Asii, které Peršané po dlouhých bojích potlačili. V bitvě u Marathónu r. 490 př. Kr. však porazili Atéňané Peršany, vedené králem Dareiem I. O deset let později podnikl jeho nástupce Xerxes I. vojenskou výpravu proti Řekům. Ačkoliv se Sparťanům, známým svým vynikajícím vojenským uměním, nepodařilo Peršany zastavit v úžině u Thermopyl, brzy je hlavni řecké vojenské síly porazily v námořní bitvě u Salamíny (480 př. Kr.) a na souši v bitvě u Platají (479 př. Kr.).

Největšího rozkvětu dosáhly Atény za vlády demokrata Perikla (461-429 př. Kr.). Po jeho smrti se v Řecku objevuje vnitřní rivalita o moc. Toho roku 338 využívá král Filip Makedonský (382- 336 př. Kr.), kdy ovládá celé Řecko. Po jeho smrti pokračoval v dobyvačné politice jeho syn Alexandr Veliký. R. 333 př. Kr. v bitvě u Issu a r. 331 př. Kr. v bitvě u Gaugamél porazil perského krále Dareia III., stal se vládcem světové Perské říše a pronikl až k řece Indus. Po jeho předčasné smrti se vlády chopili generálové, kteří založili vlastní dynastie a v diadochských válkách sváděli boje o dědictví Alexandrovy říše.

Počátkem 3. století n.l. roste moc Říma a vzniká Římská říše. Ta postupně ovládá i Makedonii a Řecko. Tato říše zaniká v 5. století a oblast se dostává pod vliv Byzanstké říše. Dominantním jazykem zde je jazyk řecký a dominantním náboženstvím ortodoxní křesťanství.

V roce 1453 padlo hlavní město Byzantské říše Constantinipol do rukou otomanského sultána Muhammad II (Dobyvatel). Započal se tak úpadek celé říše. V příštích dvou stoletích se pod vliv Turků dostaly i ostrovy v Egejské moři, Peloponés. Poslední významnou územní ztrátou byla ztráta ostrova Kréta v roce 1669. Pod správou Benátčanů, až na krátké období vlády Turků, zůstaly pouze Iónské ostrovy.

Řekové spojovali své naděje s Ruskem, jedinou zustávající silou ortodoxního křesťanství. Avšak v roce 1770 bylo malé řecké povstání, podporované Ruskem, tvrdě potlačeno. Koncem 18. století skupinky řeckých nacionalistů, inspirovaných francouzskou revolucí a osvícením, začaly oživovat a šířit povědomí o jejich historii. Nejvýznamnější z nich, Rigas Velestinlis, začal šířit proti Otomanské nálady a připravovat rozsáhlé povstání. V roce 1798 však byl popraven.

Kapodístriasi se podařilo vytvořit jakési základní struktury státu. Ale jeho diktátorské praktiky byly velice nepopulární a roku 1831 byl zavražděn. R. 1832 se země stala nezávislým královstvím v čele s králem Otou I.

TOPlist
Autor | Site Map | ©1996-2018 & disclaimer | info@vlasta.org | Aktualizováno: Listopad 2002 | Doporučení Nahoru