Oblast Zürichu je člověkem obývaná od dob neolitu. Žil zde lid Helveti, jenž byl roku 58 př.n.l. přemožen Římany pod vedením Juliuse Caesara. Po 5. století se postupně město dostalo pod vládu kmenů Alemanni, Franks a Swabia. Roku 1218 město získalo nezávislost, 1336 přijalo konstituci a 1351 se stalo součástí švýcarské konfederace. Zürich, pod vlivem Ulricha Zwingli, se stalo vedoucí silou konfederace a vyprovokovalo občanskou válku. Vítězství římskokatolické u Kappel v roce 1531 ukončilo politickou vedoucí úlohu města.
V 18. a 19. století město získalo vedoucí pozici ve vědě a kultuře. Roku 1833 zde byla založena největší švýcarská universita. Dnes jde o největší město Švýcarska, cca 350 000 obyvatel. Leží na severním břehu stejnojmenného jezera. Je to hlavní bankovní město.
Východně od nádraží je Fraumünster - Mariánský dóm s okny Marca Chagalla. Na druhém břehu řeky Limmat je velechrám Grossmünster. Majitelé jízdenky Eurrail se mohou zdarma svézt lodí po jezeře. Majitelé jízdenky Interrail mají 50% slevu. O městě se nejvíce můžete dozvědět mimo informační kanceláře v Schveizerische Landesmuseum - Zemském muzeu u nádraží.
Ve městě jezdí MHD, tramvaje, jako švýcarské hodinky. Byl jsem překvapen, když jsem přišel k "telefonní budce" s označením 5,6 a on se z ní vyklubal výtah, kterým jsem zajel do podzemní zastávky tramvaje.