Hned na počátku stezky #215 začínající v Passo Tre Croci (1791m) potkávám Čechy z autobusu, které jsem potkal i předešlého dne. Dá se říct, že celou trasu absolvuji s nimi. Stezka z počátku vede lesem a má vodorovný profil. V poslední části před jezerem Lago del Sorapis vede po hraně prudkého srázu hlubokého kolem 400 metrů. Pleso Lago del Sorapis(1 923m) mělo neuvěřitelnou blankytně modrou barvu. Zde si děláme polední pauzu. Bohužel později to tu vypadalo jako na Vaclaváku. Dorazilo několik dětských skupinek...
Vracíme se po stezce #216, která začíná prudkým stoupáním do 2 243m a po krátkém klesání dosahuje svého vrcholu v Forc. Marcuoira (2 307m). Odtud je nádherný pohled na masiv M. Cristalo (3 221m) a Crepe de Zumeles (2 230m). Odtud krátce ale prudce klesáme a po chvilce se napojujeme na stezku #213. Ta vede skrze nádherné paloučky uprostřed lesů ohraničených skaními stěnami. Zbytek cesty se postupně svažuje až ke "Třem křížům" alias Tre Croci.
