vlasta logo vlasta logo

Indie - dějiny

English

Související odkazy jinam

První významnější indickou civilizací byla Harappanská kultura v období kolem 3200 - 1700 př. n. l. Civilizace se rozprostírala v severozápadní části indického subkontinentu v údolí řeky Indu, převážně na území dnešního Pákistánu. Harappané začali rozvíjet znalosti z oblasti metalurgie a výroby mědi, bronzu, olova či cínu. Toto období se je také obdobím doby bronzové. Harappané stavěli domy z cihel, zavedli drenážní systém a patrové budovy. Jejich města mohla mít až 40 000 obyvatel. Harappané také obchodovali s Mezopotámií a vyvinuli systém vah a měr.

Harappanské období vystřídalo období véd (védy - hinduistické posvátné texty, které jsou jedny z nejstarších dochovaných textů vůbec), které započalo někdy kolem roku 1500 př. n. l. a trvalo přibližně tisíc let. Védská kultura je indoárijského původu. Někteří vědci zastávají názor, že Árjové přišli na území dnešní Indie z oblasti Afghánistánu. jejich příchod považují za invazi. Jiní historici zastávají názor, že šlo spíše o mírumilovnou migraci. Další skupina tvrdí, že jejich původní domovinou byla právě jižní Asie. Během období véd byl položen základ indických náboženství, jazyka i kultury. Někdy v letech 1500 až 1000 př. n. l. byl poprvé zaveden také kastovní systém. Léta 1000-500 př. n.l. odpovídají přibližně době železné.

Kolem 6. století př. n. l. se na území dnešní Indie nacházelo více menších státních útvarů zvané mahádžanapady. Někdy kolem roku 527 př. n. l. měl dosáhnout probuzeni Siddhártha Gautama, který se stal později známý jen jako Buddha, a který bývá považován za zakladatele buddhismu. Současníkem Buddhy pak byl Mahávíra (24. thírthankára), který propagoval podobné učení jako Buddha, jež se později stalo známé jako džinismus.

Oblast severozápadního území Indického subkontinentu, dnešní východní Afghánistán a Pákistán, kolem roku 520 př. n. l. ovládl perský král Dareia I. čímž se oblast dostala pod nadvládu Achaimenovské říše.

Alexandr Veliký dobyl Achaimenovskou říši i Malou Asii v roce 334 př. n. l. Přestože Alexandr v bitvě u Hydaspes, oblast severozápadních hranic Indie, indické vojsko krále Póra porazil, jeho vyčerpaná armáda odmítla pokračovat dále za řeku Bjás v Himáčalpradéši. Alexandr Veliký se musel obrátit zpět.

Dynastii Maurjů založil v roce 321 př. n. l. Čandragupta Maurja, jehož důvěrným rádcem byl významný myslitel té doby Čánakja. Čandragupta začal s dobýváním nových území a brzy hranice své říše rozšířil prakticky přes celý sever Indického poloostrova až do střední Asie. Směrem na jih sahala Maurhanská říše až k dnešní Karnátace. Říše dosáhla svého rozkvetu pod vedením krále Ašóka. Ten zamýšlel dále dobývat nová území. Po krvavé porážce Kalingů se však rozhodl propagovat praktiku ahimsá, čili nenásilí. Stal se patronem buddhismu a s pomocí skalních nápisů započal s jeho propagací a šířením. Do jiných zemí vysílal buddhistické mnichy, aby tam šířili dharmu. Jeho vnuk Sampratí pak přijal džinismus a postaral se o zase o šíření džinismu.

Až do 16. století se po celém území indického subkontinentu vystřídalo vetší množství menších či větších království. Mezi významnější patří ve 4. a 5. století vlády dynastie Guptů, kdy zažila rozmach věda i hinduistická kultura. Toto období se označuje jako zlatý věk Indie. Ten ukončil v pád Hunů na počátku šestého století. Severní Indie se po této invazi rozpadla na menší království.

V Jižní Indii se postupně vystřídaly velké říše Čolů, Pándjů, Čerů, Čálukjů a Pallavů. Čolové se dostali k moci v roce 850 a kolem let 1000 ovládali skoro celou jižní Indii. Obchodují s Egypťany a později i s Řeky. Své koření směňují za římské zlato.

První islámské invaze do Indie podnikl v letech 1001 až 1025 Mahmúd z Ghazny (Afganistán). Celkem podnikl 17 nájezdů.

Poté, co Arabové obsadili Persii, začali se v 16. století obracet dále k jihovýchodu, k Indii. Zdfe v té době kvetl mezinárodní obchod a indická civilizace byla v rozmachu. Muslimská invaze byla postupným procesem, který trval několik staletí. Islám byl politicky reprezentován mughalskou říší. Mughalská říše byla založena v roce 1526 Báburem. Na dalších dvě stě let se stala převažující mocností jak v Indii, tak i v části dnešního Afgánistánu. Panovník Šáhdžáhán nechal vystavět jednu z nejznámějších indických staveb, pomník Tádž Mahal.

Již od konce 15. století se na indickém pobřeží zakládaly první evropské obchodní osady a posléze kolonie. První (Vasco da Gama 1498) kdo do Indie přišel a poslední (1961) kdo ji opustil byli Portugalci. V 16. století vznikla britská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Společnost postupně potlačila vliv Dánů, Francouzů či Holanďanů a tak vznikla Britská Indie.

V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Západní Pákistán a Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indii. Díky ústavě z roku 1950 je dnes samostatná Indie demokratickou republikou.

TOPlist
Autor | Site Map | ©1996-2018 & disclaimer | info@vlasta.org | Aktualizováno: Leden 2010 | Doporučení Nahoru