Aljaška má delší pobřeží než-li zbytek USA dohromady. Více jak polovina pobřežních měst není dostupná po pevnině a tak v roce 1960 se obyvatelé Aljašky dohodly na vytvoření Alaska Marine Highway System. V roce 1963 se k první lodi - M.V. Chilkat přidali další tři a dnes jich je šest. Z počátku se doprava zajišťovala z Skagway, Haines a Prince Rupert. Nyní je zapojeno do systému více jak třicet čtyři přístavů od Aleutian Chain na západě po Bellingham v "lower 48".
Ročně se přepraví na 400 000 pasažérů a 100 000 vozidel.
Moje zkušenosti a postřehy
Já jsem plul posledním trajektem roku 2000, 22. září, odplouvajícím ze Seward. Cesta do Juneau trvala dva dny. Zde jsem čekal jeden den na trajekt plující do Bellingham,WA, kam cesta trvala další 4 dny. Lístky stály $149 a $225 bez kajuty a bez jídla. Kajuta by stála asi $20 na den. Můžete spát ve spacím pytli v zadní vyhlídkové místnosti a nebo na "solárium" - zastřešené prostranství na nejvrchnější palubě. Zde můžete také postavit stan, ten ale nesmí být pod přístřeškem. Je zde nejlepší výhled, ale občas to fouká...Většinou je to místo, kam se uchýlí mládež.
Proti mořské nemoci, jež bz mě na otevřeném oceáně postihla, výborně fungovala jedna pilulka tablet Bonnine. Byly lehce k sehnání a osm tablet stálo určitě méně jak $4. Přesnou cenu už si nepamatuju.
Další místa, která jsme po cestě navštívili - Valdez, Yakutat, Sitka, Petersburg, Wrangell (totemy), Ketchikan (totemové pole Tlingit Indiánů, představení,...). Zastávka trvala od hodiny do cca 5 hodin. Někde to stačí, jinde by člověk mohl zůstat déle a podnikat výlety do okolí. Všechna městečka jsou malá. Někdy loď nepřipluje přímo do města, ale několik kilometrů opodál. Pak nezbývá, něž zaplatit taxi, bus či stopovat.
