Doklady, nástěnné malby v Altamirské jeskyni, o nejstarším osídlení Pyrenejského poloostrova sahají až do období 15 000-12 000 let př.n.l. Z 11. století po sobě nechali stopy Féničané. Ve 2. stol.př.n.l. pronikli na ostrov Římané, které na počátku 2. stol. n.l. vystřídali Vizigoti. Ti zde vládnou do roku 711, kdy je Araby zavražděn jejich král Roderich. Maurové ovládli celý poloostrov na téměř osm set let. Jediným územím ochráněným od jejich nadvlády byla malá oblast Asturie na severním pobřeží poloostrova. Dybstie Umayyad vedla Muslimi přibližně po tři staletí. Největším z jejich vládců byl Abd-ar-Rahman III. Jeho hlavní město Córdoba, bylo, krom Konstantinopolu, nejkrásnějším městem soudobé Evropy. Tehdejší španělsko bylo nejrozvinutější částí Evropy, zbytek kontinentu silně zaostával. Budovaly se zde i školy, jenž byly pro chudé zdarma.
Od 8. až do 15. století se křesťané snažili získat poloostrov zpět. Toku 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, padla i poslední maurská opora v Granadě. Od 16. století se Španělsko stává jednou z nejvýznamnějších koloniálních velmocí s teritorii po celém světě.
Se zánikem vlastnictví závislých území, po tři sta letech upadá levný přísun bohatství do země. Velmocenská síla země zaniká. V 1.SV si uchovává neutralitu v letech 1923-1930 žije v diktatorském režimu. Puč fašistických generálů roku 1939 ukončil nedlouhý život republiky a vlády se ujímá generál Frank. Tento režim se na mnoho let stává brzdou rozvoje země. Po Frankově smrti 1975 se země vydává na demokratickou cestu, toku 1978 vzniká nová ústava. Dnes je Španělsko konstituční monarchií.