vlasta logo vlasta logo

Jeruzalém

English

Související odkazy jinam

Jeruzalém - historie města začíná již ve 4. tisíciletí př. n. l. a činí tak z Jeruzaléma jedno z nejstarších měst na světě. Současný systém ulic pochází z byzantského období a městské hradby ze 16. století. Staré město uvnitř hradeb se dělí na čtyři části: křesťanskou, židovskou, muslimskou a arménskou. Na východě se zvedá Olivová hora, na jihu hora Sión. Obě jsou historicky svázány s posledními činy Ježíše Krista. V severní a západní části leží moderní části města.

Do města vstupujeme Lví branou (Brána sv. Štěpána) na východním okraji Muslimské čtvrti. Muslimská čtvrť je nejrozlehlejší a nejhustěji osídlenou částí starého města. Založil ji Herodes Veliký, ale stávající podobu má z byzantského období. Ve 12. století si ji podmanili křižáci, kteří zde vystavěli několik kostelů. Ve 14. století prošla čtvrť přestavbou, zejména v okolí Haram aš-Šarífu. Od 16. století ale muslimská čtvrť upadá a dnes proslula nejnuznějšími příbytky ve městě. Možná právě díky tomu patří k nejúchvatnějším a turistickým ruchem nejméně zasaženým částem starého Jeruzaléma.

Jdeme ulicí Via Dolorosa, která tvoří zdejší hlavní tepnu. Ztotožnění s křížovou cestou, kterou se Ježíš ubíral vstříc ukřížování, vychází spíše z náboženské tradice než-li historických faktů. Ulice se moc neliší od ostatních uliček, ale je na ní vyznačeno 14 zastavení spjatých s událostmi, jež se přihodily Kristovi při jeho poslední cestě. Navštěvujeme Klášter Bičování a procházíme pod obloukem Ecce Homo zbudovaného Římany v roce 70 n.l.

Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně) - Chrámová hora - je rozsáhlé prostranství v jihovýchodní časti Starého města. Podle pověstí zde stával Šalomounův chrám, který rozšířil Herodes Veliký a zničili Římani. Po více než 50 letech zapomnění zde v roce 691 vyrostl Skalní chrám. Skalní chrám je třetí nejposvátnější místo islámu. Na vrcholu hory stojí kromě dvou největších – Skalního dómu (vznikl v letech 688-691) a mešity al-Aksá – řada dalších menších staveb.

Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu, podle sunnitských muslimů je třetím nejposvátnějším místem islámu, a náboženský význam má i pro některé křesťanské, zvláště pak protestantské kruhy. Díky tomu je jedním ze nejuctívanějších míst na světě a rovněž i jedním z nejspornějších. Hora je ve správě Jeruzalémského islámského vakfu, který reguluje přístup nemuslimů na horu (přístup jen jednou, Maghrebskou branou, a jen několik hodin denně) a také jim zcela zakazuje se tam modlit.

Židovská čtvrt - za vlády Heroda Velikého obývali tuto čtvrť kněžské vrstvy. Ke konci římské nadvlády byli židé z Jeruzaléma vyhoštěni. Za vlády tolerantnějších Arabů se židé začali vracet a za osmanské nadvlády židovské obyvatelstvo převládlo. Tato čtvrť pak dostala jméno židovská.

Po zničení Jeruzaléma římským vojskem v první židovské válce (roku 70 n. l.) zůstala většina zdi pohřbena pod úrovní terénu. Zeď nářků je pozůstatkem vnějších hradeb jeruzalémského Chrámu, které nechal rozšířit Herodes Veliký. Pouť ke zdi nářků se hluboce zakořenila již v 16. století. Dnes je to nejposvátnější místo židů. Přes den je toto místo plné turistů, ale v noci zde můžete spatřit téměř výhradně jen modlící se ortodoxní židy.

Křesťanská čtvrť - je turisty nejnavštěvovanější část Jeruzaléma. Procházíme kolem tržiště k Chrámu Božího hrobu, který yl postaven na pravděpodobném místě ukřižování, pohřbení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. První baziliku zde postavil římský císař Konstantin v letech 326-335 n.l. Chrám Božího hrobu je jedním z nejsvětějších míst křesťanství. Nachází se v husté zástavbě v srdci jeruzalémského Starého Města. Ze samotného chrámu jsou vidět jen kopule a hlavní průčelí. Hned za hlavním vchodem je kámen pomazání - na místě, kde jiý mrtvý Kristus dostal poslední pomazání a byl zabalen do plátna. Současný kámen pochází z roku 1810. Schody vpravo za vstupem do chrámu vedou na Golgotu, kde byl Ježíš ukřižován.

Staletí trvající nemilosrdné spory mezi křesťanskými církvemi (miluj bližního svého) o vlastnictví chrámu celkem vyřešil osmanský edikt zvaný Status Quo, vydaný v roce 1852. Ten rozděluje péči o chrám mezi Armény, Řeky, kopty, římské katolíky, Etiopany a Syřany, přičemž některé části řídí všichni společně.
Každé ráno chrám odemyká muslimský klíčník, jenž figuruje jako neutrální prostředník. Obřadný úkol provádí již po několik generací člen stejné rodiny.

Západní okraj starého města ohraničuje Davidova vež, známá také jako Jeruzalémská citadela a sousední brána Jaffa. Pevnost byla vybudována na strategicky slabém bodu obrany starého města v 2. století př. n. l. a během historie byla několikrát křesťanskými, muslimskými, mamlúckými a osmanskými dobyvateli zničena a znovu obnovena. Citadela obsahuje důležité archeologické naleziště, kde byly nalezeny předměty staré až 2 700 let.

Arménská čtvrť - se nachází jižně od křesťanské části. Jde o nejklidnější část Starého města. Arméni mají v Jeruzálémně hluboké kořeny. Arménské království bylo první zemí, kde se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím. A to již v roce 301. Od této doby do Svaté země začali cestovat arménští poutníci. Do dnešní podoby se arménská čtvrť rozrostla v 17. a 18. století.

Brána Zion v jižním opevnění byla svědkem těžkých bojů v roce 1948, kdy se izraelská armáda zoufale snažila zdolat hradby a osvobodit židovskou čtvrť obléhanou Jordánci. I dnes je brána poseta ďůlkami po mnoha střelách. Arabové této bráně říkají Báb al-Nabí Dáúd (brána proroka Davida), protože se nachází nedaleko údajného hrobu krále Davida.

Na hoře Zion, která se nachází za jižními branami starého města, se konala poslední večeře. Poslední večeře znamená důležitou událost ze života Ježíše Krista, který den před svým umučením slavil se svými učedníky velikonoční slavnost Pesach. Při této večeři, která je vylíčena v evangeliích, jim rozděloval chléb a víno jako „své tělo a svou krev“ a přikázal jim, aby to opakovali na jeho památku. Tak vzniklo křesťanské slavení a svátost eucharistie.

Tipy:

  • procházka po střechách. Schodiště na křižovatce ulic S. Mark a Khabad vas dovede na střechy domů Starého města. Odtud je vidět na chrám Božího hrobu i Skalní chrám. Bohužel mně se sem pro nedostatek času nepodařilo dostat a vychutnat si atmosféru tohoto města z nadhledu.
  • procházka po hradbách starého města. Hradby pocházejí ze 16. století. Během otevírací doby se lze projít téměř po celém okruhu a kochat se podívanou na město.
  • TOPlist
    Autor | Site Map | ©1996-2019 & disclaimer | info@vlasta.org | Aktualizováno: Prosinec 2018 | Doporučení Nahoru