Za hodinku jsem u Rif. Auronzo, kde je přeplněné parkoviště. Na trase #101 je to opravdu jak na Václaváku. Jeden ze symbolů Dolomit - Tre Cime di Lavaredo je po většinu času zpola skryt v oblacích. Na stezce #104 již tolik lidí není. Stěží mohu uvěřit tomu, že tak exotická krajina mám téměř za humny. Je to tu super. Během svého pobytu v Dolomitech jsem moc vhodných stezek pro MTB neviděl, ale v této oblasti byly.
Na Tre Cime di Lavaredo jsem viděl lézt horolezce. Dech beroucí pohled na tento skalní útvar je od Locatelli Refuge. Cima Grande (Velký vrchol) je nejvyšší (2999 m) a stojí uprostřed. Druhá nejvyšší je Cima Ovest (Západní vrchol, 2973 m), a třetí je the Cima Piccola (Malý vrchol, 2 857m) je nejmenší ale nejhezčí díky malebným tvarům a lákavou stěnou the Spigolo Giallo pro horolezce.
Protože jsem při nové trekové boty nestihl prošlápnout, tak mně trochu po prvním dnu dřely paty. Rozhodl jsem se dát jím pauzu a dnes jdu v sandálích. V údolí bylo teplo a tak jsem si zapomenul vzít i ponožky. Uvědomil jsem si to až u Rif. Auronzo a tak jsem jen doufal, že se moc neochladí. Až na sněhová pole to bylo naštěstí v pohodě.
