vlasta logo vlasta logo

Turecko - dějiny

English

Související odkazy jinam

Archeologické nálezy ukazují na osídlení oblasti Malé Asie již v 7. stol. př.n.l. V době bronzové (asi 5500-3000 př.n.l.) se v Anatólii vytvářela oblastní centra. Prvním indoevropským státem se stala říše Chetitů s hlavním městem Hattusa. Ti ovládali kolem 1 800 př.n.l. náhorní plošiny a podrobeným malým národům smluvně zaručovali vnitřní samostatnost.

Kolem roku 1 600př.n.l. dobyli Babylón, ale rychle rostoucí říše byla vnitřně natolik slabá, že nedokázala dobytá území udržet. Nástup tzv. mořského lidu a tráckých kmenů říši zničil, malé chetické státy však přetrvaly až do 9 st. př.n.l.

V období (750-546)př.n.l. existovali na území Turecka říše Frygů, to rozvrátili Lýdové a založili říši Lýdie a Lýkiové říši Lýkie. Krátce po rozpadu chetické říše začali Řekové osídlovat pobřeží Malé Asie. V 7.stol.př.n.l. založil Milet na 80 zkvétajících kolonií. okolo roku 500 př.n.l. uzavřela města Smyrna, Efes, Priene pod vedením Milétu jonský spolek měst. Po nepodařeném povstání proti Peršanům r. 494 př.n.l. byl Milét zničen a tim byla potlačena i jónská kultura.

R. 334 př.n.l. překročil Alexandr Veliký Hellespont a o rok později porazil perské vojsko. Po jeho smrti bojovali jeho vojevůdci o nadvládu nad dobytým území od Egypta až po Indii

Pod římskou nadvládou byla Malá Asie rozdělena na provincie Asia, Cilicia, Lýcia a Pamfylia. Na přelomu letopočtů rozkvétala hlavně přímořská území jihu a jihozápadu.

Konstantin Veliký zvolil v roce 330 n.l. starou Byzanc jako své hlavní město "Nový Řím" - "Konstantinopolis" (Istanbul). Po rozpadu Římské říše (395) prožila Byzanc (Východořímská říše) za vlády (527-569) císaře Justiniána období velkého rozkvětu. Říše se rozkládá od západního Středomoří po Kavkaz a od Alp po Egypt. Teprve po roce 1071 přešla velká část Anatólie pod vládu Seldžuků. Seldžukové byli hlavními soupeři křižáků. V roce 1204 Konstantiopolis vyloupili (koně v Benátkách)a vypálili křižáci. V letech 1211-1246 prožívala říše rozmach. Její konec zapříčinil rozhodující měrou vpád Mongolů do malé Asie.

Osman a jeho nástupci rozšířili říši do západní Malé Asie a Trákie. V roce 1389 porazil Murat I na Kosově poli Srby. Jeho syn Beyzait I usiloval o dobytí Konstantinopole, tomu však zabránil další vpád Mongolů pod vedením chána Timura Lenka.

Město dobyl až sultán Mehmet II a učinil z něho téměř na půl století hlavním městem osmanské říše. Po pádu Konstantinopole v r. 1453 upadl Balkán a Malá Asie na dlouhou dobu pod nadvládu Turků.Sultán Selim I. dobyl svatá města Mekku a Medinu. Sultán Süleyman II., v Evropě zvaný "Nádherný", v Turecku "Zákonodárce", táhl v roce 1529 až před Vídeň. Osmanské loďstvo ovládlo Středomoří a říše anektovala severní Afriku. Tím dosáhla svého největšího rozkvětu. V roce 1683 bylo osmanské vojsko vedené Kara Mustafou u Vídně poraženo a postupně musela říše vyklidit Budapešť, Bělehrad,.. Roku 1774 získalo vznikající Rusko smlouvou pobřeží Černého moře.

V první SV se osmanská říše postavila na stranu Německa. Po porážce bylo obsazeno státy Dohody a jeho samostatnost omezena.

Mustafa Kemala-Atatürka vyzýval k odporu a v letech 1921-1922 byla řecká invazní armáda vyhnána. Roku 1923 byl zrušen sultanát a založena Turecká republika s hlavním městem Ankara. V následujícím období bylo zavedeno mnoho reforem přibližující republiku k modelu evropských států. Islámu bylo zrušeno jako státního náboženství.

TOPlist
Autor | Site Map | ©1996-2018 & disclaimer | info@vlasta.org | Aktualizováno: Listopad 2002 | Doporučení Nahoru