Krkonošský národní park (KRNAP) se rozprostírá v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Území o rozloze 548 km2 má nadmořskou výšku od 400 po 1602 metrů. Krkonoše patří k hercynským pohořím vyvrásněným v prvohorách, před zhruba 600 milióny lety. Výrazně překračují horní (alpinskou) hranici lesa, která se zde pohybuje okolo 1250 m n. m. Vysokohorské rysy přírody krkonošských hřbetů a hřebenů podtrhuje a formuje drsné klima s velmi chladnými severními a severozápadními větry, nízkými teplotami vzduchu a vysokými úhrny atmosférických srážek. Od ústupu posledního zalednění v Evropě uplynulo okolo 10 000 let a stejně dlouho byly některé organismy izolovány na krkonošských hřbetech. I za tuto relativně krátkou dobu se v některých, zejména rostlinných skupinách, vyvinuly poddruhy a druhy, které jsou krkonošskými endemity.
V parku se nachází na 1 300 rostlinných druhů a na 240 druhů obratlovců (57 savců a 165 ptáků). Listnaté a smíšené lesy jsou tvořené především bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), olší šedou (Alnus incana). V minulosti však byly převážně vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. Ve vyšších partiích se nachází klečové porosty a rašelinistě.
K letní a zimní rekreaci slouží na 800 kilometrů turistických tras a 14 lanovek.
Mezi hlavní atrakce patří Úpské rašeliniště, které je jedním z přírodovědně nejcennějších partií Krkonoš. Tvoří připomínku subarktické tundry, která sem zasahovala v době ledové. Vody zadržované v rašeliništi dávají vznik řece Úpě, která přes Úpskou hranu padá hluboko do Obřího dolu. Dále zde pramení Bílé labe. Rašeliniště se nachází v nadmořské výšce 1400 - 1425 m.
Na území parku pramení také řeka Labe. Symbolický pramen se nachází v nadmořské výšce 1386 m a je opatřen betonovou skruží. Skutečný pramen ale leží o něco výše. Na kamenné zídce v blízkosti pramene je umístěno 26 barevných znaků měst, jimiž Labe protéká.
Pančavský vodopád je nejvyšším vodopádem (140 m) v České republice, v několika stupních se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu.