8.4.2019 Konečně je předpověď alespoň na několik dní trochu přívětivá - tři dny slunečno, teploty kolem 10 oC a následující dny již sice jen mírně nad nulou a silný vítr, ale bez deště. A tak jedu vlakem i s kolem do Berlína. Potřebuji totiž projet trasu z Berlína do Drážďan, aby po ní mohli v létě jet dvě skupiny klientů CK AVE Travel.
Poté, co se ubytuji v Casa Camper Berlin jdu na obhlídku restaurací v okolí. Místní kuchyně je mi doporučena v restauraci Local, či levnější alternativy jsou na nedalekém tržišti "Hackescher Markt". Před návratem na hotel ještě navštěvuji turistické informace a prodejny s knihami, kde sháním cyklistické a turistické mapy.
| Den | 1. |
| Datum | 9.4.2019 |
| Vzdálenost [km] | 60 |
| Čas | 4:20 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 14,8 |
| Maximální rychlost [km/hod] | 53,5 |
| Celkem [km] | 60 |
9.4.2019 ráno se poblíž Německého muzea historie připojuji na cyklostezku R1 a "#11", která mne po 38 kilometrech dovede do Postupimi. Nejdříve si ale zajíždím několik bloků k nejznámějšímu přechodu Checkpoint Charlie rozděleného Berlína. Tento přechod se stal místem vzájemné demonstrace síly americké a sovětské armády v roce 1961, kdy proti sobě stály tanky soupeřících mocností jako reakce na východoněmecké pohraniční kontroly západních diplomatů při přechodu hranice do východního Berlína.
Poté projíždím Braniborskou bránou a kolem říšského sněmu pokračuji podél třídy 17. června skrze Tiergarten na západ. Po té, co opustím park, začíná cyklotrasa R1 mírně stoupat skrze vilovou čtvrť, než začne klesat k řece Havel. Po mírném stoupání přijíždím k Grunewald Tower (1897-1899). Věž, postavená ve stylu cihlového gotického obrození, je vysoká 55 metrů a je umístěna na 79 m vysokém kopci Karlsberg na náhorní plošině Teltow na východním břehu řeky Havel.
Cesta pokračuje příjemnou projížďkou parkem Park Glienicke a podél řeky Havel. Před příjezdem do Postupimi překračuji most "Glienicke Bridge". Známý jako most špiónů, protože Sovětský svaz a Spojené státy použily během studené války tento most celkem třikrát k vzájemné výměně dopadených špiónů. Mezi nimi také Čechy. Most je 128 metrů dlouhý, 22 metrů široký, vzdálenost pilířů je 74 metrů. Stavba započala v roce 1906 a most byl otevřen 16. listopadu 1907.
První etapa je sice krátká, ale díky tomu mám čas se alespoň stručně seznámit s některými z mnoha památek v Postupimi .
| Den | 2. |
| Datum | 10.4.2019 |
| Vzdálenost [km] | 104,2 |
| Čas | 5:47 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 18,3 |
| Maximální rychlost [km/hod] | 46,3 |
| Celkem [km] | 164,2 |
10.4.2019 - za chladného ale stále slunečného rána odjíždím podél řeky Havel, kterou opouštím po 16 kilometrech. Cesta vede převážně skrze zalesněné oblasti po zpevněné cestě. Na oběd zastavuji ve městě Bad Belzig a kolem hradu Eisenhardt začínám krátce stoupat . Cesta pokračuje podél silnice v otevřené krajině až do vesnice Grubo, za kterou se jeden opět v lesích. Informační centrum a cyklistický servis lze navštívit v obci Raben. Po krátkém stoupání si zajíždím cca 1 kilometr k hradu Bergfried. Zde se lze občerstvit v místní restauraci.
Necelé 3 kilometry za obcí Klein Marzehns uprostřed lesa náhle končí asfaltová stezka, Dá se říct, že celá cesta z Berlína až sem má zpevněný povrch. Odtud až do 13 kilometrů vzdáleného předměstí mého dnešního cíle - Lutherstadt Wittenberg, má trasa R1 nezpevněný povrch.
| Den | 3. |
| Datum | 11.4.2019 |
| Vzdálenost [km] | 71,4 |
| Čas | 3:38 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 19,6 |
| Maximální rychlost [km/hod] | 35 |
| Celkem [km] | 235,6 |
11.4.2019 - třetí den ráno mne u kola čeká nemilé překvapení. Zadní kolo je úplně prázdné. Po opravě vyjíždím za ještě studeného rána., je kolem 5 oC . Zbytek cesty až do Drážďan budu víceméně sledovat řeku Labe. Od hranic s Českou republikou vede podél řeky Labe cyklotrasa až do Cuxhaven na břehu Severního moře. Jde o nejoblíbenější cyklostezku v Německu. Hodně lidí si tuto trasu prodlužuje podél řeky Vltavy až do Prahy.
Chladno zůstává i po zbytek dne, jen se cca po hodině zatáhne a začne foukat silný vítr. Po 15 kilometrech zastavuji v Gasthaus Zum Anker, kde bude spát první skupina klientů v květnu. Zde potkávám pár z Holandska, který také projíždí trasu a německého důchodce, který jede sám "na těžko" z Hamburgu do Drážďan. Za obcí Mauken využívám přívoz a dále pokračuji po levém břehu řeky Labe. U přírodního koupaliště Gorser Lausiger se v tomto počasí osvěžit opravdu nepotřebuji, ale v létě může místní koupaliště a kemp přijít vhod. Cesta do dnešního cíle - města Torgau - je téměř rovina, ale oproti silnici se často klikatí.
| Den | 4. |
| Datum | 12.4.2019 |
| Vzdálenost [km] | 104,4 |
| Čas | 5:34 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 19,3 |
| Maximální rychlost [km/hod] | 40,7 |
| Celkem [km] | 340 |
12.4.2019 - následující ráno se počasí bohužel nemění, Opět jsou cca 2-3 oC a fouká silný mrazivý vítr. Nebe je kompletně zatažené. I dnešní etapa víceméně sleduje tok řeky. Cesta po levém břehu vede skrze města Riesa a místem výroby prvního porcelánu v Evropě - Míšeň (Meissen). Odtud to je již jen 25 kilometrů do Drážďan. Ještě nežli se do saské metropole vjede, lze navštívit muzeum spisovatele Karla Maye. Po příjezdu do Drážďan pokračuji rovnou na hlavní nádraží. I s kolem ani ne za hodinu odjíždím přímým vlakem zpět do Prahy.
