Chrám Boží moudrosti. Přes tisíc let byla Hagia Sofia nejmohutnější a nejúctyhodnější svatyní křesťanstva. Stavbu dal postavit r. 532 císař Justinián. Vnitřek chrámu je rozmanitě prosvětlen paprsky pronikajícími do stavby věncem čtyřiceti oken ve spodní části kopule. Tato okna také navozují dojem beztížnosti kopule. Kopule má průměr 33 metrů a výšku 55,6 metrů. Je nesena 107 sloupy.
Stěny jsou obloženy vzácnými mramorovými deskami. Ty jsou často kladeny tak, že jejich barevné (zelená, světle zelená, žlutá, světle žlutá, bílofialová) kombinace vytvářejí různé obrazce.
Považovanou nejhonosnější stavbu byzantské architektury stavělo na 10 000 mužů po dobu šesti let. Jde o jednu z největších náboženských budov na světě. Byl zde pohřben vůdce křižáckého vojska, který v roce 1204 město vypálil - Enrico Dandolo.
Když sultán Mehmed II. vystoupil druhý den po dobytí města na obrovskou kopuli a zjistil, že přístavby a boční stavby chrámu chátrají, prý si uvědomil, "jak je svět nestálý a pomíjející...". Je to podivuhodné pohnutí mysli u 26 letého vládce v okamžiku jeho největšího triumfu. Chrám dal, při zachování interiéru, přeměnit na mešitu a přistavěl k němu čtyři minarety, opěrné zdi, studny, kuchyni a náhrobní stavby. V jeho okolí je pohřbeno pět tureckých sultánů. Od roku 1934 slouží jako museum.
Na opačném konci parku stojí "modrá mešita" do které se vstup neplatí.