Městský stát Vatikán
zkráceně Vatikán je vnitrozemský suverénní městský stát. Jméno je odvozené od stejnojmenného pahorku "Vaticanus Mons", na kterém se stát nachází. Doslovně znamená "Pahorek věštců". Území státu je ohraničeno zděnými hradbami v severozápadní části města Řím, hlavního města Itálie. Jeho rozloha je přibližně 44 hektarů. Tento nejmenší stát na světě má pouze kolem 800 občanů.
Vatikán byl založen na základě Lateránské smlouvy v roce 1929. Smlouvu podepsal kardinál Pietro Gasparrim, jménem Svatého stolce a předseda vlády Benito Mussolini jménem království Itálie.
Vatikán je stát církevní nebo duchovně monarchistický, kterému vládne římský biskup - papež. Nejvyšší státní činitelé jsou všichni katoličtí duchovní různého národního původu. Je to výsostné území Svatého stolce a místo trvalého pobytu papeže, sídlícího v papežském paláci. První křesťanský chrám zde byl zbudován již v roce 326. Předpokládalo se, že zde je pochován Sv. Petr. V šestém století zde byl postaven vatikánský palác, který je od roku 1378 stálým sídlem papeže.
Vatikán nemá oficiální jazyk. Církev užívá latinu, Švýcarská garda němčinu, a většina z cca 3000 zaměstnaných lidí ve státě hovoří italsky. Ti také nebydlí ve Vatikánu ale za hranicí země.
Na území Vatikánu se nachází význačné stavby jako bazilika sv. Petra. Stavba vznikala v letech 324-329 za vlády císaře Konstantina I. Velikého. Později byla přestavěna. Současnou podobu má z let 1505–1666. Vstup je zdarma, platí se vstup do kopule kam se dá vystoupat po schodech či vyjet výtahem. Před hlavním vchodem se nachází Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem. Více jak polovinu rozlohy státu ale tvoří zahrada s renesančními a barokními prvky. Zahrada pochází z doby středověku, kdy zde byla založena vinice a ovocný sad.
Švýcarská garda - je nejmenší oficiální armádou na světě. Slouží ale jen k ochraně papeže. Jinak vojenskou ochranu Vatikánu zajišťuje armáda italská. Švýcarský vojáky do Říma pozval papež Julius II a tituloval je "Defenders of the Church's freedom". Poprvé vstoupili do Vatikánu 22. ledna 1506 v počtu 150. V té době byla na území švýcarského kantonu bída a nouze o práci. Jedním z nejvýnosnějším řešením bylo naverbovat se přes léto do armády v cizině a na zimu se vracet domů. Kolem 15 000 Švýcarů takto bojovalo ve Francii, Španělsku ale i na dalších místech. Dnešní podmínky stanovují, že všichni příslušníci této armády musí být katolického vyznání, svobodní, muži, mít švýcarské občanství a absolvovat výcvik ve švýcarské armádě, být ve věku mezi 19 a 30 let, mít nejméně 175 cm. Také procházejí výcvikem na pozici osobního strážce.
Vedle armády ve Vatikánu působí také Corpo della Gendarmeria - vatikánská policie.