Z města Ghar jedeme autobusem 35 kilometrů do městečka či spíše vesnice Mandu. Mandu má kolem 8500 obyvatel. Nachází se na náhorní plošině ve výšce cca 635 m.n.m. Mandu se proslavilo svými, pravděpodobně nejskvostnějšími afghánskými památkami na území Indie. Ale přesto je to zatím turisty málo navštěvované místo. Díky tomu má stále atmosféru spíše zapomenutého světa. Krásná oáza klidu a odpočinku od přelidněných měst kde jsme rád strávil hned několik dní. Na druhou stranu je tu také pro turisty omezená nabídka služeb - restaurací. Ale ubytování zde nabízí již několik hotelů - od opravdu skromného bez teplé vody po pokoje s klimatizací.
V hotelu Royal nedaleko autobusového nádraží po nás asi šestnáctiletí chlapci chtějí neuvěřitelných 1500 INR. Odcházíme a než sejdeme dvě patra do recepce jejich nabídka klesne na 600 INR. To je sice již přijatelná cena, ale pro nás nepřijatelné jednání a odcházíme jinam. První noc spíme v chrámové ubytovně severně od autobusové zastávky za 300 INR, ale je to dost sparťanské ubytování. I když Ital, kterého potkáváme následující den spí ještě úsporněji za 150 INR. My se přeci jen na následující noci stěhujeme do Rumpati. Sice trochu předražené ubytování (1000 INR), ale s nádherným výhledem do údolí a se "snídaní v trávě".
První dochované záznamy z roku 555 n.l. popisují město Mandu jako opevněné město již v 6.století před n.l. Na významu ale nabilo až v 10. a 11. století za vlády Raja Bhoj, kdy bylo hlavním městem hindské dynastie Paramárů. Roku 1304, když většinu území Indie dobyli muslimští nájezdníci, zde vznikl muslimský sultanát. A když daleko na severu, v oblasti Dillí, byla původní dynastie Tughlaků vytlačena nově příchozími Mughaly, odešli příznivci původní dynastie sem do střední Indie a tak vznikl mimo jiné také Malwský sultanát.
Mandu, díky své strategické poloze, přirozeně chránitelné náhorní plošině, bylo po staletí významným místem. Díky tomu má dnes bohatou historii. Toto vojenské místo bylo obehnáno hradbami dlouhými 37 kilometrů. Vstup do města umožňovalo 12 vstupních bran. Uvnitř opevnění se nacházel bezpočet paláců, mešit a dalších budov. Nejstarší mešita pochází z roku 1405. Mezi nejhezčí stavby patří Jama Masjid (velká mešita) - příklad paštunské architektury.
Nejvýznamnější památky jsou soustředěny ve třech oblastech:
Muslimský sultán Baz Bahadur a hinduistická zpěvačka Roopmati jsou pro Indy tím, čím pro Evropany Romeo a Julie. Následuje popis příběhu převzatý z http://www.tybrdo.cz/ dne 4.1.2015
Baz Bahadur byl posledním sultánem vládnoucím státu Malwa. Jednoho dne, při lovu, spatřil nádhernou hinduistickou dívku, která se koupala v řece Narmadě. Zpívala při tom tak úžasným a čistým hlasem, že se sultán, sám vyznavač umění a hudby, na místě zamiloval. Přesvědčil ji, aby s ním odešla žít do Mandu, hlavního města sultanátu. Následující dny, měsíce a roky pak strávil v její společnosti. Unešený láskou a zpěvem prý zanedbával správu říše. Takže když na Malwu zaútočil v roce 1561 Akbarův generál Adham Khan, měl jen malou práci s porážkou malwské armády a dobytím samotné Malwy. Baz Bahadur utekl z bitevního pole a zanechal město i svoji ženu svému osudu. Ta prokázala větší kuráž, než její milovaný. Zatímco mughalský generál čekal v předpokojích, aby ji odvedl do zajetí, Rumpati spáchala sebevraždu jedem.
Památky v The Royal Enclave a Village Group snadno navštívíte pěšky. Pro návštěvu vzdálenějších objektů doporučuji půjčit si kolo. Do každého komplexu památek se platí vstupné zvlášť, některé památky jsou i volně přístupné. Jsou rozseté po celé náhorní plošině mezi poli.
Klárka při své první návštěvě Indie s sebou vzala spousty propisek. A tak jsem v Mandu navštívili státní školu a propsiky jim darovali.
