Angkor Borei byl znám jako Vyadhapura v dobách, kdy sloužil jako hlavní město "vodní Chenla" v osmém století. Angkor Borei se jmenuje malinká obec ale pro cizince se tímto označením většinou myslí malá skupinka chrámů v sousedství. V obci se s námi domluvila anglicky pouze jediná asi 16 letá holčina a pro ni to prý byla první příležitost mluvit anglicky. Když ji sestra řekla, že přijeli cizinci, tak za námi přišla do restaurace a pomohla nám si objednat :) Díky tomu, že Kambodža byla francouzskou kolonií jsme druhý den potkali asi tři starší lidi mluvící francouzky.
V rovinaté krajině jižně od vesnice se na malém kopečku tyčí chrám Phnom Da. Na východní straně kopce jsou jeskyně. V období dešťů se z kopce stane ostrov a dostat se sem je možné jedině loďkou. V období sucha se je možné sem dostat i po polní cestě. Já jsem to zkoušel již z městečka Takeo na kole. Bohužel cestu jsem nenašel a pokuď existuje, tak by cesta díky zavlažovacím kanálům byla mnohem delší. Proto je vhodnější se svézt "trajektem".
V Tokeo jsou vodní taxikáři jenž vozí těch pár turistů sem zavítavších. Nám poradili místní mniši, a tak jsme jeli normální "trajektem". Cesta sice trvala skoro půl dne ale byla zajímavá a několika násobně levnější. V období sucha to byla jenda z mála oblastí, kde jsem mohl pozorovat zelená rýžová pole.