Cestování po Kambodži může být jak velice zajímavým a obohacujícím zážitkem tak také noční můrou. Vše záleží na tom, jak se k tomu sami postavíte. Dopravní síť patří k nejhorším v Asii. Dá se říct že nebyla do nedávné doby udržována od roku 1960. Existuje několik možností jak se po Kambodži pohybovat.
Silnice
-celkem je v zemi na 35 tisíc kilometrů silnic. Z toho pouze 4 165 kilometrů bylo v roce 1997 s pevným povrchem. Existuje celkem sedm silnic státního významu. Většina asfaltovaných silnic pochází z dob francouzské kolonizace a tudíž silnice jsou ve velmi špatném stavu, plné děr...Díky tomu jsou tyto úseky nejhorší. Lépe se jede po pouze uježděných nezpevněných cestách. Na mnoha místech se nyní s pomocí Japonska budují mosty jenž jsou potřeba v době záplav. Pravidla silničního provozu? Oficiálně se jezdí vpravo, reálně tam, kde nejsou výmoly a díry. Není neobvyklé opustit silnici zcela a jet podél ni po poli.
Můžete jet klimatizovaným mikrobusem. Cena je přibližně dvakrát vyšší nežli truckem - share taxi což je obyčejný pick-up. Také doba jízdy je delší. Místní lidé jezdí již zmiňovanými pickupy jenž slouží jako místní "autobusy". Jízdní řád neexistuje. Jede se v momentě, kdy se více na ložit již nedá.
Lze si půjčit jeden z nejběžnějších dopravních prostředků - kolo či moped. Máte-li dostatek času, považuji to za dosti dobrý způsob protože díky příznivé rychlosti si budete moci vychutnat život na venkově jenž je opravdu zajímavý. Mopedy zásadně nemají zrcátka, kola světla. Často se jezdí i v noci potmě.
Čerpací stanice
- mají podobu stánkového prodeje občerstvení. Ale namísto lahodného nápoje se v lahvých prodává benzín.
Železnice
- železniční síť je velice přehledná. Existují pouze dvě tratě - severozápadní 382 kilometrů dlouhá trať vedla z Phnom Penh do Poipot na thajské hranici. Dnes ale končí v Sisophon protože poslední část tratě se jaksi "vypařila". Jihozápadní část dlouhá 263 kilometry vede z Phnom Penh do jediného pobřežního přístavu Sihanoukville.
Cesta vlakem je pořád levná i když platíte více nežli místní (jako témeř všude). Určitě ji ale mohu vřele doporučit. Vlak sice jede pouze asi rychlostí 20km/h ale díky přátelskému osazenstvu a předpokladu že nespěcháte je zajímavou zkušeností. V roce 2002 jezdil vlak jednou za dva dny. Odjezd i z výchozí stanice byl o několik hodin opožděn a snaha najít vagón pro pasažéry by také mohla vést k nekonečnému úsilí. Hold se někdy budete muset spokojit s nákladním vozem nebo s usazením na střeše. Společnost vám často zpestřuje domácí zvířectvo. Střechu je lépe zvolit v noci. Ve dne je žár sluníčka po delší době přeci jen nesnesitelný...Nezapomeňte si koupit lístek protože i na střechu za vámi průvodčí vyleze. Ono i několikahodinové posezení na tvrdé dřevěné lavici v osobním voze není o mnoho pohodlnější.
Občerstvení se sice nepodává tak často jako při cestování v Thajsku ale zde si ho na zastávce zase můžete koupit třeba i přímo ze střechy :)
