Město Andělů ~ Bangkok, ale vlastně celé Thajsko, se stalo populární pro tzv. "sexuální turisty". Ze 7 milionů turistů tvoří až 70% muži, pro mnohé z nich je jediným cílem sex. Vedle krásných a pro "západní" muže exotických asijských žen je hlavním důvodem rozdílný vztah mezi mužem a prostitutkou v Asii a na "Západě". V západním světě si muž najde tu, která se mu líbí, zaplatí a jdou na "to". Společenský názor je odsuzující.

V jihovýchodní Asii je to však velmi rozdílné. Thajské dívky jsou placené společnice–přítelkyně, v jejichž přítomnosti strávíte příjemné chvíle za přiměřenou odměnu. Také společnost zaujímá zcela jiný postoj. Podle studie ministerstva zdravotnictví více jak 48% Thajců má první sexuální styk s prostitutkou a na 70% Thajců vyhledá jejich služby v průběhu života. Pro mnoho z nich je "výlet za prostitutkou" jakýmsi obřadem, který se předává z otce na syna. Podle průzkumu sexuálního chování každý den využije služeb prostitutky na 450 000 Thajců. Ti jsou také převažujícími zákazníky kněžek lásky. Často se tak děje ve skupině s přáteli na závěr večírku.

Volnější postoj k sexu zaujímá nižší vrstva a venkovské obyvatelstvo, které tvoří až 70% thajské populace. Pokud muž má sexuální touhu, očekává se, že ji musí uvolnit a je lepší jít za prostitutkou nežli ublížit počestné dívce.¹⁾ Tato volnost k mužské sexualitě je ve velkém kontrastu ve vztahu k ženské sexualitě. Dívka musí být do svatby pannou a s tím souvisí i zákaz předmanželského sexu.

Jako "bílému" muži je vám záhy po příjezdu do Bangkoku položena otázka, zda chcete masáž nebo-li dívku. Snad každý řidič "tuk-tuku" (tříkolové motorky sloužící jako taxi) má barevný letáček s fotografiemi, pomocí jichž vám rád vysvětlí, co všechno se nabízí - koupel, masáž, oral, normal,.... Tuto otázku budete dostávat až nečekaně často. Jako kdyby každý bílý osamělý muž kvůli ničemu jinému do Bangkoku nepřijel.

Nemusí se jezdit ani do proslulé uličky Patpong Rd.. V oblasti Khao San Rd. se dívky nabízejí přímo samy. Seznámíte se s holkou a ani nejdřív netušíte o koho jde. Zeptá se, zda jsi sám, proč jsi přijel do Thajska, co děláš, jak dlouho tu budeš a kdy zase přijedeš,... a tak dále. Až po určité době, kdy už je navozena krásná a příjemně uvolněná atmosféra, se zeptá, zda by jsi se sní chtěl vyspat.

Dívky v podstatě dělají to samé, co jejich kolegyně na Západě – zajišťují si zdroj příjmů, dělají to ovšem mnohem rafinovaněji. Poskytují lačným cizincům iluzi lásky, opravdového vztahu.

Patpong Rd. - jde vlastně o dvě uličky dlouhé asi 300 metrů. Nachází se zde bezpočet barů dvou typů:

• Go Go Bar - zde tančí dívky na pódiu uprostřed místnosti. Někdy jen jedna dvě, někdy více jak deset. Vstup se žádný neplatí. V tomto baru popíjíte, sledujete dívky, povídáte si s nimi ... Očekává se, že drink zaplatíte také společnici. Pivo, ale i nealko, stojí kolem B80. S ní se také můžete za příplatek odebrat do pokoje. V tomto případě musíte dívku nejdříve "vykoupit" z její povinnosti v baru.
• Bar se show - do těchto barů z ulice není vidět. Můžete zde spatřit skupinku dívek, které neustále dokola předvádějí několik "čísel", kde hlavní roli hraje jejich pohlavní orgán. Ten používají např. ke kreslení, kouření, vystřelování banánů ale i k pro mne drastické "úschově" žiletek. Když se člověk zamyslí nad způsobem, jak se tyto mladé holky musí živit, je z toho smutno. Ono i na některých z nich bylo vidět, že jsou znuděné a je to pro ně pouze rutina. Většina holek zde setrvá dva tři roky aby si vydělala a pak odchází. Nebo odchází poté, co se "vykoupí". Stává se, že nejstarší dcera je prodána do Bangkoku, aby vydělala na školu mladším sourozencům.

  V tomto druhu barů si dejte pozor. Na ulici vás naláká "naháněč" a slíbí pivko za B100 a žádné další náklady. Pokud po nahlédnutí okamžitě neodejdete a objednáte si pivko, jste v pasti. Poté co vám přinesou pivo po vás budou chtít dalších B300 jako vstupné. V tento okamžik se nesmíte nechat a musíte se odvolat na "naháněče". Pravděpodobně budete muset i pohrozit "turistickou policií". Po kratší době rezignují a nechají vás. Přece jen je pro ně výhodnější když zůstanete a dáte si několik piv. Mimochodem úplně stejný případ popisuje J.Klíma, Pět misek bez dna, Panorama 1989, kterou vřele doporučuji.

Několik barů se nachází i v okolních uličkách. Koncem osmdesátých let se v Patpong Rd. začalo provozovat noční tržiště. Dvě řady stánků s oblečením a všemožným padělaným zbožím a stovky mezi nimi se proplétajících lidí téměř znemožňují pohyb.

Ceny se pohybují od B500 za několik hodin či B1000 za celou noc s holkou z "ulice". Na Patpong Rd. veškerý servis stojí B1000 a trvá dvě hodiny. V Phom Penh (Kambodža) jsem se setkal s opravdu pěknou štíhlou mladou holkou, která se mi nabídla na celou noc za $5. To je cena několika piv. Když viděla můj údiv, okamžitě šla na $4. K tomu se chtěla přidat ještě její kamarádka. Prý neměly na jídlo. V Kambodži nemají žádný sociální systém a po dlouhotrvajících válkách země patří mezi jedny z nejchudších na světě.

V roce 1967 se Thajsko stalo zázemím pro americké jednotky válčící ve Vietnamu. Vojáci se zde rekreovali a sami svůj pobyt nazývaly "I&I" - intercourse and intoxication. Během těchto let se povědomí o tradiční thajské prostituci rozšířilo do celého světa. Nezanedbatelný je také ekonomický přínos pro zemi, který ročně činí více jak 3 biliony dolarů. Prostitutky ročně pošlou až 300 milionů dolarů na venkov svým rodičům.

Je také otázkou jaké šance má v dnešní době mladá holka v chudé rodině pěstující rýži někde v ne příliš úrodné oblasti. Zda jako bargirls nemá opravdu lepší vyhlídky do budoucnosti. Stejně tak v souladu Buddhismem svoji prací pomáhá svým rodičům a tím si zajišťuje lepší pozici při znovuzrození. S tím souvisí i odpověď na otázku, zda se nebojí AIDS: "Pokud zemřu na AIDS, tak se budu moci dříve zrodit v příštím životě jako muž". A muž má v Thajské společnosti stále vyšší postavení nežli žena.

Růst počtu HIV nakažených sexuálních pracovníků v Bangkoku se snížil z 13% v roce 1993 na 7% v roce 1997. Avšak ve venkovských oblastech vzrostl na 20%. Nejvíce nakažených je v severních - nejchudších - provinciích, kde je nakaženo více jak 57% prostitutek a prostitutů.²⁾ Thajsku se daří úspěšně řešit problémy venerických onemocnění. V roce 1987 bylo v zemi zaregistrováno přes 410 tisíc případů pohlavních nemocí, v roce 1998 již "jen" 18 tisíc. Také klesá počet prostitutek. Podle informací thajského ministerstva zdravotnictví k počátku roku 1999 v Thajsku v sexuálním průmyslu pracovalo přes 69 tisíc osob, které rozkoš nabízely v 8431 zařízeních. V roce 1997 lehkých žen bylo na 80 tisíc. Údajně poklesla také jejich výkonnost. Zatímco v roce 1999 thajské prostitutky denně v průměru uspokojily 1,1 klienta, v roce 1997 to bylo 1,4 a v roce 1994 dokonce 1,9.

Čtvrtina thajských mužů má více než jednu manželku navzdory tomu, že v zemi byla polygamie zakázána již v roce 1932. Vyplývá to ze studie thajských lékařů. Takzvané "vedlejší manželky" byly v thajské společnosti běžné celá staletí.

Unicef odhaduje, že na 400 000 dětí pracuje v thajském sexuálním průmyslu a na jeden milion v celé jihovýchodní Asii. Díky epidemii AIDS muži vyhledávají co nejmladší dívky, protože doufají, že ty nejsou nakaženy. Tak se do prostituce zapojují čím dál mladší holky.

Zvýšená ostražitost thajských úřadů spolu s bdělostí FBI přiměla pedofily obrátit svou pozornost spíše k sousední Kambodži, kde konec třicetileté občanské války způsobil turistický miniboom. Během několika posledních let se řada zadržených pedofilů z vazby "vyplatila", neboť kambodžské úřady neměly na takovém druhu publicity zájem.

Prostituce byla zlegalizovaná v roce 1934 za vlády Rama V. ,ale v roce 1960 byla opět postavena mimo zákon. Ten, kdo nabízí či organizuje sex za úplatu může být pokutován do výše B2000 či uvězněn až na dva měsíce. A takto to vypadalo v nejproslavenějším sexuálním městě Pattaya.