Prvním kmenem, který se usadil na území dnešní Ukrajiny byl v 7. stol. př. Kr. kmen Skythů. Jižní oblasti území zasáhla řecká kolonizace. Tyto oblasti byly v 5. až 4. stol. př. Kr. sjednocené do Bosporské říše. V lesostepních oblastech sídlily zemědělské a pastýřské kmeny, ve 2. stol. př. Kr. stepi obývali nomádští Sarmati, v 3. -6. stol. v době stěhování národů sem pronikali Gótové, Hunové a Avaři. Slovanské kmeny se na území Ukrajiny začaly usazovat v 8. a 9. století zvláště kolem středního toku Dněpru.
V 9.-13. století se Ukrajina stala centrem prvního východoevropského slovanského státu - Kyjevské Rusi. V jejím rámci se zformovala staroruská národnost, z níž se postupně vyčlenili Rusové, Ukrajinci a Bělorusové.
Ve 12. stol. začal rozpad státu na několik knížectví a v 1. pol. 13. stol. se Ukrajina dostala zpod nadvlády mongolské Zlaté hordy. Ve 14. století bylo území Ukrajiny rozdrobeno a ovládáno litevským velkoknížectvím, polským královstvím, částečně Uherskem a Moldavským knížectvím. V této době část poddaných prchala před nevolnictvím do jihovýchodních oblastí Ukrajiny k Dněpru, kde si zakládali osady a žili svobodně (kozáci). Jejich střediskem se stala Záporožská Seč. V 15. století vznikl na jižní Ukrajině Krymský chanát, kterým začala osmanská expanze. R. 1569 byla uzavřena litevsko-polská unie, podle níž ukrajinské území připadlo Polsku. Série protipolských povstání kozáků vyvrcholila v letech 1648-1654 pod vedením Bohdana Chmelnyckého. Na tzv. Perejaslavské radě r. 1654 se představitelé Ruska a kozáků dohodli o připojení levobřežní Ukrajiny k Rusku, což zaručilo Ukrajině autonomii. R. 1667 se rozdělení na pravobřežní a levobřežní Ukrajinu potvrdilo, pravobřežní část Ukrajiny zabrali r. 1672 Turci, které však do konce 17. stol. ze země vyhnali. Na začátku 18. stol. se kozácký ataman Mazepa marně pokoušel sjednotit obě části Ukrajiny. Pokračovala postupná likvidace ukrajinské autonomie, kozáci byli odzbrojeni a při druhém dělení Polska r. 1793 Rusko ovládlo i pravobřežní část Ukrajiny. Ukrajinské národní vědomi se formovalo v boji proti cizí nadvládě.
l. světová válka zasáhla naplno především západní Ukrajinu (Halič), která byla jedním z největších bojišť.
Po ruské únorové revoluci r. 1917 vznikla na Ukrajině Centrální rada, která podporovala ruskou prozatímní vládu a 23. června 1917 vyhlásila na Ukrajině autonomii. Vláda se však už 8. února 1918 musela přesunout do Žitomiru, protože Kyjev dobyli bolševici. Na území Ukrajiny proti sobě navzájem bojovalo Rusko, Polsko i Rakousko-Uhersko. 12. června 1920 se Ukrajina definitivně dostala pod sovětskou nadvládu (bez Podkarpatské Rusi neboli Zakarpatské Ukrajiny) a vznikla Ukrajinská sovětská socialistická republika, která 30. prosince 1932 vstoupila do SSSR.
Po vypuknutí německo-sovětské války okupovala Ukrajinu německá armáda. Nacisté počítali s protisovětskými a protiruskými náladami na Ukrajině, ale v zemi se postupně rozvinulo rozsáhlé odbojové hnutí.
V dubnu 1986 postihly velkou část Ukrajiny následky havárie atomové elektrárny v Černobylu. Ukrajina vyhlásila nezávislost 24. srpna 1991. Nejvyšší sovět Ukrajinské sovětské socialistické republiky schválil už v červenci 1991 Deklaraci o státní svrchovanosti Ukrajiny, kterou na začátku prosince 1991 potvrdilo referendum.
Oblast Podkarpatské Rusi obývali Rusíni. Vznik samostatného malého rusínského státu ale nebyl reálný a proto se Rusíni spojili s T.G. Masarykem. 10. září 1919 byla uzavřena smlouva v Saint-Germain, podle níž se Podkarpatská Rus stala součástí Československa s autonomním samosprávou. V letech 1919-1939 zažívá tato oblast svá nejlepší léta. Staví se správní budovy, školy, nemocnice... Za tuto pomoc darovali Rusíni Praze kostelík sv. Michala, který dodnes stojí na Petříně.
Po mnichovském diktátu Podkarpatská Rus opravdu získává slibovanou autonomii, ale jiy v listopadu 1938 muselo Československo odevzdat jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Na podzim 1994, kdy byla oblast osvobozena Rudou armádou, se vlády ihned ujala československá administrativa. Sovětské úřady ale úředníky rychle vyhnaly a 29. května 1945 podepsala československá vláda v rozporu s ústavou dohodu o připojení území Podkarpatské Rusi k SSSR. Celá oblast od Užhorodu po Jasinu se opět změnila v bezvýznamnou součást sovětské Ukrajiny.