Díky splnění conditions jsem se mohl zúčastnit výletní plavby společnosti Princess - Cruise V5320A z Benátek do Barcelony. Společně se mnou se této cesty zúčastnili také moji rodiče Vlasta & Karel a kamarádka Jana.

U cestovní agentury JCK jsme si zaplatili cestu do Bibione, kam směřovala také většina cestujících. Naši cestu jsme započali odpoledne 16. května. Řidiči autobusu nás ochotně odvezli nejen do tohoto letoviska, ale nabídli nám svezení až do Mestre. To leží již v samém sousedství Benátek, a tak se zdálo, že cesta bude více než snadná. K mému nemilému překvapení jsme ale byli vysazeni na čerpací stanici dva kilometry před Mestre. Kdybych zde byl sám, tak by to žádný problém nebyl. Ale v naší sestavě se dosavadní snadný postup změnil v nemilý problém. Jak se odtud dostat. Všude dokola vysoký plot. Stop nepřicházel v úvahu. Naštěstí po několika set metrech pochodu po dálnici se nám podařilo sejít na pěšinu, která nás po cca dvou hodinách chůze dovedla k autobusové zastávce. Odtud jsme se již busem č.2 snadno dostali až k přístavišti v Benátkách. Po odbavení, které se neobešlo bez dalšího překvapení, jsme se ubytovali na lodi Golden Princess v kajutě C712 a vydali se do večerních Benátek.

První noc na lodi jsme ještě nepluli. Odplouvalo se až druhý den v 18:00. Díky tomu jsme měli ještě dostatek času na prohlídku města. Před každým odplutím jsme museli být na lodi půl hodiny předem. Následující dva dny (19. a 20.)jsme nepřetržitě pluli. Díky tomu jsme měli dostatek času na seznámení jak to na lodi chodí. Čas utíkal velice rychle. Také díky tomu, že jsem zde potkal dva své kamarády z práce z Aljašky - Lukáše a Petru.

Do Istanbulu jsme připluli časně ráno 21. května. V každém přístavu či jiného nebezpečného místak jako jsou průlivy, k nám na palubu přistoupil "pilot", který se nám stal v daném místě průvodcem.

Přes noc a následující dopoledne jsme se plavili k druhé turecké zastávce - k městu Kusadasi. Zde jsme měli nejméně času na prohlídku a to cca 6 hodin. Následující noc jsem se přesunuli k Athénám.

Po dalším odpočinkovém dni stráveným na moři (24. květen), jsme se přesunuli opět do Itálie, tentokrát na západní břeh a to do Neapole. Z tohoto města jsem si udělali vlakem výlet do známých Pompejí. Poněvadž vzdálenosti mezi dalšími zastávkami se začaly zmenšovat, měli jsem na pevnině více času. Poslední naší zastávkou v Itálii se stal její třetí největší přístav Livorno. I zde jsem použili místní dopravu a navštívili cca 20 kilometrů vzdálenou Pisu.

Naší předposlední zastávkou se stalo Monaco, kde se za pár dní jela velká cena F1 a F3000. Protože přístav byl na naší loď příliš mělký, museli jsem zakotvit dále od břehu a kyvadlovou dopravu na pevninu zajišťovaly záchranné čluny.

Předposlední noc na lodi se o půlnoci konal "šampaňský vodopád" - do 640 skleniček, ve 13 patrech, sestavených v podobě pyramidy se lilo šampaňské. To se také zdarma nalévalo přítomným....

Poslední zastávkou nám bylo nádherné město zvané Barcelona. Připluli jsem sem asi v poledne. Ale i zde jsem ještě mohli jednu noc strávit na lodi. Kajutu jsem museli opustit následující den do 7:00 a loď do 10:00.

Protože jsem měli zajednaný odvoz domu až o dva dny později z města Calella, ubytovali jsem se ještě na dvě noci v Barceloně.

V den našeho odjezdu - 31. května, jsem do Calella dojeli za 50 minut vlakem. Cestu do Prahy jsem zde zahájili krátce po 16:00 s cestovní kanceláří Honza. Cesta nám trvala ucházejících 22 hodin. Díky patrovému autobusu s kapacitou pro 80 cestujících a hlavně skutečnosti, že nás v něm jelo pouhých 20, byla cesta domu docela pohodlná.

Mám dojem, že o této plavbě se mi bude ještě dlouho zdát....:)

I t i n e r á ř    p l a v b y

1 Námořní míle = 1.85km