vlasta logo vlasta logo

Cesta 04

English

Související odkazy jinam

Thajsko

Na téměř devíti a půl měsíční cestu jsem se vydal 4. října 2004. Mým cílem byl Nový Zéland a kde jsem původně chtěl cestovat na kole. Protože jsem ale také chtěl navštívit Thajsko a Laos, nakonec jsem se vypravil bez bicyklu. Letěl jsem s thajvanskou společností Eva Air skrze Vídeň do Bangkoku. Zde jsem se hned první den seznámil s učitelkou Orawan, což podstatně ovlivnilo celý můj pobyt. Společně jsme navštívili ostrov Ko Samet.

Pak jsem opět navštívil Kanchanaburi, kde jsem si tentokrát zaplatil jednodenní zájezd po okolí. S Orawan jsme během jednoho týdne navštívili první hlavní město Thajska - Sukhothai, historický park Si Satchanalai, město Lamphun a hlavní středisko severní části země Chiang Mai. Orawan se poté vrátila nočním autobusem přímo do Bangkoku (lístek BT 160, opačně i jen za BT 100).

Já jsem pokračoval po okružní cestě severozápadní částí země skrze Mae Sariang, kde jsem se seznámil s další učitelkou angličtiny Chansri Daengto. Po prohlídce okolí Mae Hong Son jsem shlédl šestihodinové slavnosti. V této oblasti jsou také četné horské kmeny. Navštívil jsem vesnici "Long Necked Karen"- vesnici kmene Karen zvaných "Dlouhé krky".

Moje asijská zastávka při cestě na Nový Zéland trvala pouhé dva měsíce. Protože mě začal tlačit čas, musel jsem po třídenní pauze v malinkém městečku Pai ležícím v širokém údolí v jinak hornatém severozápadu, pokračovat rovnou až do Mae Sai na barmské hranici. Zde se dá překročit hranice. Já ale pokračuji skrze Chiang Saen do Laosu.

Laos

Z Ban Huai Sai jsem si zaplatil plavbu po Mekongu. Nejdříve jen do Muang Pakbeng. Zde jsem prožil nádherné čtyři dny při objevování zapadlých vesniček v okolí. Poté jsem pokračoval plavbou lodí do Luang Prabang památkové rezervace UNESCO.

Cestou do hlavního města Vientiane jsem se zastavil ve Vang Vieng. Příště bych ještě zastavil severně od Muang Kasi a prozkoumal severně ležící hory. Z autobusu to byla krajina jak z pohádky...

Vientiane jsem neměl čas si moc prohlédnout, protože díky nadcházejícímu setkání asijských prezidentů hrozilo uzavření hranice do Thajska. Takže po směně přebytečných kip (laoská měna) jsem raději překročil hranici.

Po návštěvě největších kamenných ruin v Phimai a seznámení se s Bee v Khorat, jsem se vrátil na pár dní do Bangkoku.

Rozloučení s Orawan a své narozeniny jsem oslavil večeří na lodi "River Side Bangkok" den před odletem.

Nový Zéland

Na Zéland jsem přiletěl 3. prosince 2004. Do proudu života na tomto souostroví jsem byl přímo vhozen kámošem Colinem, kterého jsem na cestě sem potkal v thajském Bangkoku. Ještě před ubytováním v jeho domě jsem s ním prožil několik hektických hodin...

Poznávání této nádherné země jsem započal dlouhodobějším výletem severně od nejlidnatějšího města Auckland. Po krátké zastávce v Puhoi - první osada založená Čechy, jsem podnikl túru v oblasti Bay of Islands. Skrze Kerikeri jsem pokračoval až na samotný sever ostrova k Cape Reinga a Ninety Mile Beach. Do Aucklandu jsem se vrátil skrze Waipoua Forest a Trounson Kauri Park, kde se nachází poslední exempláře obřích stromů Kauri.

V malé osadě Aranga Beach jsem se napojil na stezku vedoucím několik kilometrů podél na břehu Tasmánského moře. Po pětikilometrovém pochodu po pláži jsem se vrátil do "vnitrozemí" a přespal v rekreační oblasti "Kai-Iwi Lakes" - tří sladkovodních jezer s bílými plážemi.

Po návštěvě malého ale pěkného musea The Kauri Museum v Matakohe (vstup NZ$ 12) jsem na týden zůstal v Aucklandu. Zde jsem si zařídil "stopover" v Bangkoku při cestě zpět a nechal se očkovat na břišní tyfus (návštěva doktora NZ$60 + NZ$55 vakcína).

Z Aucklandu jsem se během jednoho dne stopem dostal až do Tongariro NP. Po State Highway 43 - "World Forgotten Highway", vedoucí po hřebenu zvlněné krajiny, i asi 20 kilometrů dlouhým kaňonem, jsem se přemístil k Taranaki NP.

Po kratším pobytu u přátel Chris a Blair v hlavním města Wellingotnu jsem se trajektem Blue bridge přepravil na jižní ostrov.

Po návštěvě Hanmer Springs jsem podnikl čtyřdenní pochod přes Harper Pass. Poté jsem pokračoval po západním pobřeží: Franz Josef Glacier, Copland Track vnitrozemí: Wanaka, ArrowtownQueenstown. Pomocí stezky Caples Track jsem se dostal do Fiordland.

Při cestě zpět jsem navštívil Mt Cook NP, Marlborough Sounds a Abel Tasman NP, a pak jsem se již opět přeplavil do Wellingotnu. Zde jsem pobyl několik týdnů se svými přáteli.

Do Aucklandu jsem se vracel skrze Te Urewera NP, město Rotorua a ostrov Coromandel, kde jsem se zastavil na Hot Water Beach RR a v Coromandel Forest Park.

21. května jsem odletěl zpět do Bangkoku.

Thajsko

Tentokrát jsem Thajsko neopustil a celých sedm týdnů strávil zde. Po prodlouženém víkendu na ostrově Ko Samet s Orawan jsem navštívil opět Khorat a Khao Phra Wihan NP na hranici s Kambodžou.

S Orawan jsem jeli na pláže v Cha-Am a Hua Hin, navštívili monument Phra Nakhon Khiri a město Pattaya. Před odletem domů jsem ještě strávil pět dní na ostrově Koh Samui. Domu jsem se vrátil 15. července 2005.

TOPlist
Autor | Site Map | ©1996-2018 & disclaimer | info@vlasta.org | Aktualizováno: Srpen 2005 | Doporučení Nahoru