Když jsme přijeli do města Orchha (skrytý), byl jsem překvapen relativně velkým počtem turistů. Kamarádka Petra mi toto město s cca 10 000 obyvateli popisovala jako "spící krásku". Orchha byla založena počátkem 16. století. Na východě je město ohraničeno řekou Betwa. V období dešťů bývá také vodou naplněn kanál, který společně s řekou vytváří ostrov. Na tomto ostrově byly postaveny v 17 století paláce a opevněny hradbou. Nejvýznamějším palácem je Jahangir Mahal. Nyní jde o hlavní dominantu města, které se nachází západně od kanálu.
Do Orchha se dá přijet vlakem, zastávka je cca 5,5 km od města. Téměř všechny hotýlky a restaurace se nachází kolem hlavní ulice Jhansi road.
V jedné nejmenované restauraci si dávám pizzu a obsluhu žádám o přidání cibule. Rázem se průměrná pizza stává pizzou extra drahou - při placení po mně chtějí 200 INR, přičemž nejdražší pizza jinak stála 150 INR. Hold, za chybu se platí - nedomluvil jsem cenu o cibuli obohacené pizzi předem...
Následující ráno - to jsme s Klárkou v Indii již šestým dnem, se Klárka poprvé odhodlává ochutnat něco smaženého přímo na ulici. A tak si dáváme velim chutnou "pakoru". Tato pakora je opravdu tak chutná, že majitel restaurace nám na požádání dá i vzorek koření, kterým ji ochucuje. Bohužel po zbytek našeho putování po indii se nám ale toto koření nikde nepodařilo koupit. I majitelé obchůdků s kořením nad našim vzorkem jen krčili rameny....
Večerní představené "Lights & sounds" trvalo celou hodinu a stálo 250 INR. Klárce by stačilo 10 minut. Já tvrdím, že 30 minut by se dálo snést.
Klárka se v Indii stává středem pozornosti místních mladíků i žen všech věkových kategorií...
Asi jeden kilometr západně od centra se nachází chrám Lakshmi Narayan, který určitě stojí za tu malou procházku.