Do turisty oblíbeného města Udajpur v jižní části Radžasthánu přijíždím společně Ingou a Janem. Jan již v Indii byl před deseti lety a nyní zde je již 14. měsíc. Ubytovali jsme se v zrušeném guesthouse u milého staršího pána, kde bydlel Jan před deseti lety. Centrum města Udajpur leží na východním břehu jezera Pičola (Pichola lake) a všechny hotely a restaurace se předhánějí, který na něj bude mít lepší výhled ze střešní restaurace. Na to doplatil majitel našeho hotýlku, který i díky malé zahrádce uprostřed objektu dřív patřil k nejlepším. Sousední hotel přistavěl další patro. Znemožněný výhled jezero z restaurace zapříčinil úpadek hotýlku.
Udajpur je někdy nazýván "City lakes" (Město jezer). Pohled z města na největší jezero Pičola je na západním horizontu lemován pohořím Aravalli. Snídaně při východu slunce stejně jako večeře na sklonku dne v některé z restaurací na střechách hotýlků, pozorování města, jezera a kopečků v okolí musí potěšit každého romantika.
Podle legendy se král Udaj Singh náhodou na lovu setkal s poustevníkem. Poustevník mu požehnal a na jeho radu král na místě setkání vystavěl dobře opevněný palác. Tak bylo v roce 1559 město Udajpur, dříve nazývané Mevár, založeno. Městský palác se nachází přímo na východním břehu jezera. Postupem času se k původnímu paláci přistavovali další, takže dnes jde vlastně o soustavu několika na sebe navazujících paláců. Tím se stal také největším v Rádžasthánu. Pro veřejnost je otevřena jen část, část slouží jako Shiv Niwas Palace a Fateh Prakash Palace Hotel. Zde se nachází křišťálová galerie s takovými exponáty z křišťálu jako židle, postel... Platí se sem ale další vstupné.
Jezerní palác - je další palác - hotel. Tento je postaven na zcela zastavěném malém ostrůvku Džag Nivas na jezeře Pičola. Vznikl v letech 1743-1746. Jde o nejdražší ubytování ve městě kdy pokoj stojí mezi 8 000 Kč až 100 000 Kč na noc.
Udajpur je známý také pro miniaturní malování. Obchůdky s těmito výrobky lemují všechny ulice v oblasti Jagdish chrámu.
Indian Dance & Music - v Bagore Ki Haveli je kulturní centrum, ve kterém každý večer předvádějí místní tradiční tance. Představení trvá hodinu. Viděl jsem dříve tančit nějaké propracované indické tance (nejsem znalec) Čechy, kteří tyto tance v Indii studovali. Zde byly předvedeny tance spíše jednoduché. Představení bylo hodně "zjednodušené" (?) pro turisty. A tak jsem byl částečně zklamán. Naopak nádherný byl pohled na tančící loutky. Velké umění předvedl tančící snad se sedmi nádobami na hlavě. Takže přes celkové smíšené pocity návštěvy nelituji. Další představení lze spatřit v nedalekém Bharatiya Lok Kala Mandal.
Pestrá krajina v okolí vybízí k půjčení kola či motorky. V okolí můžete navštívit několik parků a zahrad jako např. Shaheliyon-ki-bari, objet další jezero Fateh Sagar a navštívit skanzen Shilpgram.
Pevnost Sajjangarh (Monzunový palác) - se nachází na vrcholku kopce, 940 m n.m., asi 5 km od města západním směrem. Byl postaven mahárádžou Sadždžan Singhem roku 1884 a je znám též jako Sajjangarh. Samotný palác údajně moc zajímavý není, ale za pěkného počasí odtud je nádherný výhled. Bohužel oblast Udajpuru bývá často silně zamořená smogem, nachází se zde chemický průmysl, a tak viditelnost je mizivá. Za vjezd na silnici vedoucí k paláci se platí.
Noční můra - jinak krásný klidný Udajpur se pro mne společně s městem Agra stal doslova peklem na Zemi. Dokonce ani v uzavřeném pokojíku jsem nemohl jednu noc téměř dýchat. Odflusávání žlutých hlenů zde byla moje noční můra. Vedle průmyslu a dvoutaktních motorů se na znečistění podílí také způsob likvidace plastových odpadků,. Odpadky lidé často prostě večer smetou na hromadu a podpálí. Moji stejně postižení přátelé si to tak nepřipouštěli, protože jako silní kuřáci asi na to byli zvyklí.
Asi 90 kilometru severně od města Udajpur se nachází jeden z nejmalebnějších a zároveň z nejdůležitějších chrámu v celé Indii Ranakpur.