Do Tirany (Tiranë) přilétám 7. dubna 2023. Letiště je severozápadně od centra asi 30 minut jízdy autem. Překvapuje mne samoobslužná pasová kontrola. Tu bych v jedné z nejchudších zemí Evropy opravdu nečekal. Přibližně 30% populace Albánie žije v hlavním městě a jeho okolí. Město se rychle rozrůstá. Nové moderní výškové budovy vyrůstají mezi starší zástavbou. Městem protékají říčky Tirana a Lana. Nachází se v něm několik umělých jezer.
Na začátku 20. století byla Tirana nevýznamným osmanským městem, jakých byly v celém impériu tisíce, Tirana se stala hlavním městem roku 1920. Důvodem byla především jeho poloha; dosavadní Drač byl snadno napadnutelný z moře a vnitrozemská Tirana se navíc nachází relativně ve středu země. Tehdy mělo město jen 17 tisíc obyvatel.
V roce 1789 (podle jiných zdrojů roku 1820) byla vystavěna Edhem Beyova mešita, známá městská pamětihodnost a jedna z mála mešit, které přečkaly kruté ateizační období v 2. polovině 20. století.
Během komunistického období Albánie byla zakázána náboženství a prosazoval se přísný ateismus. To vedlo k likvidaci zbývajících náboženských objektů, především mešit. Vzhledem k izolacionismu se v komunistické Albánii nikdy nerozšířilo vlastnictví soukromých vozidel, která byla nakonec i zakázána. Tirana tak působila netradičním dojmem, když hlavním způsobem dopravy byla pouze veřejná doprava, cyklisté, nákladní vozidla a vládní automobily. Po revoluci z roku 1992, kdy byl socialismus v Albánii svržen, se město začalo pozvolna otevírat Západu. Objevila se první auta, vyrostly nové mešity a kostely.
Na počátku 21. století prošla Tirana radikální přeměnou a přestavbou. Jednotlivé bulváry v centru města byly upraveny a rozšířeny. Hlavní výzvou se stal rychlý nárůst automobilismu, který si vyžádal nové dopravní stavby, průtahy, kruhové objezdy, dálnice a mimoúrovňová křížení. Střed města se naprosto proměnil; v druhé dekádě 21. století bylo Skanderbegovo náměstí upraveno jako pěší zóna bez automobilové dopravy. Nyní lze ve městě vidět i cyklostezky. Sloupy semaforů jsou opatřeny LED světly, které také střídají zelenou a červenou barvu :).
V centru města se mezi univerzitou a Skanderbegovým náměstím nachází bývalá vládní, resp. diplomatická čtvrť (albánsky Blloku). Tato část města byla za komunistického režimu obyčejným lidem uzavřena. Dochovala se zde také bývalá vila Envera Hodži.