V 10. století vznikl na území rozpadlé Velkomoravské říše nový státní útvar ze sedmi kočovných kmenů Maďarů, nazvaných dle nejsilnějšího kmene Megyeri v oblasti Panonie, kam přišly z oblasti na severozápad od Černého moře. Od tohoto období vznikají dějiny Maďarska. V 11. století ustanovené Uherské království se během následujících staletí stalo významným státním celkem ovlivňujícím poměry ve střední Evropě a na Balkáně. Ve 12. století bylo k Uhersku personální unií připojeno Chorvatské království. V 16. století však bylo Uhersko rozděleno na území ovládaná Habsburky, Osmanskou říší a Sedmihradským knížectvím. Habsburkové na území Madárska nastolili svoji vládu po bitvě u Vídně roku 1683 proti Turkům a do konce 17. století zisákali vliv nad převážnou částí Uherského království.
Boj o nezávislost proběhl v letech 1848-1849. Po prohrané válce s Pruskem a Itálií došlo roku 1867 k Rakousko-uherskému vyrovnání a Rakouské císařství se stalo dvojstátím zvaným Rakousko-Uhersko. Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo na řadu menších národních států. Na základě Trianonské smlouvy ztratilo Maďarsko 71,5 % svého původního území.
Po pádech První Maďarské republiky a Maďarské republiky rad bylo vyhlášeno Maďarské království, pod autoritativní a později fašistickou vládou regenta Miklóse Horthyho. Země se orientovala na Itálii vedenou Benitem Mussolinim, později směřovala více ke spolupráci s nacistickým Německem.
Po druhé světové válce vznikla Druhá Maďarská republika, která byla v sovětské sféře vlivu. V roce 1949 byla přeměněna na Maďarskou lidovou republiku s komunistickou stranou, ovládající veškeré politické dění ve státě. V roce 1956 bylo sovětskou armádou potlačeno protikomunistické povstání. PRvní demokratické zřízení v dějinách Madárska bylo ustaveno po revoluci roku 1989. Mad´arsko je nyní členem NATO a Evropské unie.
