Parenzana je přezdívka pro bývalou úzkokolejnou železnici vedoucí mezi italským Terstem a chorvatským městem Poreč. Železnice byla v provozu v letech od 1902 do 1935, kdy byla pro svoji nerentabilitu uzavřena. Trať začínala a končila v u moře. Nejnižší nadmořská výška tratě byla pouhé 2 metry nad mořem. Nejvyšší nadmořské výšky 293 metrů dosáhla trať nedaleko městečka Grožnjan, kde opět začala klesat až do pouhých 13 metrů nedaleko obce Livade. Odtud začala opět stoupat do svého druhého nejvyššího bodu 273 metrů nedaleko obce Baldaši. Délkou 123 kilometrů se tato trať řadila mezi nejdelší úzkokolejky v Evropě.
Na trati bylo 35 zastávek, 604 zatáček, 8 tunelů, 11 mostů, 6 viaduktů. Vlak jel průměrnou rychlostí pouhých 25 km/h a maximální rychlostí 31 km/h.
První plány na vybudování železnice se objevili v roce 1880. Vybudování trati přineslo ekonomický rozvoj obcím podél železnice, která sloužila hlavně k transportu zemědělských, chemických produktů a v oblasti těžených nerostných surovin. Po první světové válce celá Istrie připadla Itálii. S rozvojem automobilizmu ekonomický přínos železnice klesal až se stala ztrátová. Z Říma proto přišel rozkaz provoz ukončit. Poslední vlak vyjel 31. srpna 1935. Uzavření železnice donutilo některé obyvatele přilehlých obcí emigrovat.
V současné době se za pomocí fondů EU celá trať přetváří na Trail of Health and Friendship (Stezku zdraví a přátelství), která má sloužit k rekreačním účelům - zvláště pro pěší a cyklotrasa. S přáteli jsem si projel na kole úsek mezi městečky Grožnjan a Vižinada. Cestou jsem se zastavili v "orlím hnízdě" - městečku Motowun.