V roce 1995 jsem navštívil Itálii hnedka dvakrát, i když pokaždé jen na dva dny. Poprvé to bylo již v červnu po návštěvě své kamarádky Evy studující ve švýcarském St. Gallenu. Karel, kterého jsem potkal na soukromém večírku pořádaném československými studenty, mi doporučil okružní cestu na jih Švýcarska do kantonu Ticino a odtud přes kousek Itálie kolem jezera Como zpět do švýcarského kantonu Graubünden, kde se nachází známé sportovní středisko St. Moritz.
Cesta v Itálii vedla po úzkých silničkách skrze malé obce obklopených nádhernou krajinou. Projet se to dalo stopem díky tomu, že jsem cestoval sám. Bohužel se mi již při cestě ze St. Gallenu zasekl ve foťáku film, a tak jsem nepořídil ani jednu fotografii na památku. Proto také stránky o této cestě skoro žádné nejsou. V mé paměti však i tato cesta zůstává hluboko uchována a já doufám, že semi podaří tuto řidčeji (hlavně švýcarskou část trati) znova navštívit.
Domu jsem pokračoval přes lázeňské městečko Scuol a Rakousko. Na Německo-rakouském hraničním přechodu u Salzburku jsem potkal dalšího stopaře - Mikiho z Holandska. Více jsem se s ním seznámil díky společné cestě. Mladý Němec, kterého jsem stopnul, nás vzal totiž oba přímo do Prahy. Miki jel sice původně od Budapeště kde má maminku, ale zastávka na dobré české pivo přeci neškodí. Do Prahy jsem přijeli kolem 23 hodiny večer a jenco jsme zaparkovali auto pod parkem na petřínském kopci, zaskočili jsem na pivo. Po jednom "kolečku" jsem zašli do rockového klubu Bunkr. Takto vesele jsem zakončil svoji první úplně samostatnou cestu stopem do ciziny....
Podruhé jsem tento rok navštívil část Itálie v polovině léta. Bylo to během své první delší téměř měsíční cestě stopem po západní Evropě. S kamarádem Standou jsem se 18.června vydal stopem do Holandska. Jeli jsme tam k již dříve jmenovanému kamarádovi Mikimu. Do Holandska jsme dojeli za dva dny. Bydleli jsme týden u Mikiho na vysokoškolské koleji v Utrechtu. Podnikli jsme dvoudenní výlet do Belgie, kde jsme navštívili Brussel. Protože Standa neměl tolik času jako já, odjel domů. Já jsme se vydal do Paříže. Dalším mým cílem byl Lyon, kde jsem chtěl navštívit kamarádku Lindu. Ta zde byla celý srpen na brigádě. Protože ale zbýval celý týden, než Linda do Lyonu vůbec přijede, vydal jsem se na "Francouzskou Rivieru". Cestou jsem se přidal ke stopařce Evě z Německa. Během tří dnů, které jsme prožili společně, jsme dojeli do italského Imperia. Zde jsme se rozloučili. Eva odjela domu a já jsem se vrátil do Francie. Po návštěvě Nice a Monaco jsem odjel za Lindou. Z Lyonu jsem už jel co nejrychleji domu.