Opět musím poděkovat svým přátelům, tentokrát Carol a Sidovi. Seznámil jsem se s nima díky těmto stránkám. Carol mi je kriticky "zdrbla" a tak jsme si začali psát. Poté, co jsem poprvé 29. května letěl nad Islandem (bohužel byl téměř celý pod mrakem) a Gronskem (bohužel jsem neměl sluneční brýle a tak se po většinu doby na něj nedalo koukat - oslňující bílá záře), tak jsem také poprvé spatřil Carol. A to až na letišti v San Francisco, kde mne vyzvedla i s kolem a odvezla k nim do Palo Alto. A protože usoudila, že let nebyl dostatečně únavný (já jsem byl evidentně jiného názoru), cestu si prodloužila přes výjezd na nedaleký kopec s nádhernou vyhlídkou jak na Pacifik, tak na Silicon Valley. Není divu, že po příjezdu jsem okamžitě usnul.
A jak to viděla Carol?
Po večeři v japonské restauraci, kde jsem poprvé ochutnal sushi, jsem šel opět spát. Ale ani druhý den jsem si neodpočinul, ještě před odletem na Aljašku, v Palo Alto jsem zanechal kolo, jsme navštívili pacifické pobřeží v San Gregorio. Tentokráte jsem letěl s Alaskaair. Po přestupu v Seattle jsem konečně přiletěl krátce po půlnoci do Anchorage, kde na mne trpělivě čekala kamarádka Mirka za což ji také děkuji. Druhý den jsem si zařídil konto u banky AlaskaUSA, které jsem otevřel pouhými $5. Zdarma jsem dostal Visa Check Card, která sice není kreditní kartou, ale chová se tak (ochotně na ni půjčí auto, dá se s ní platit a vybírat v ATM). U této banky jsem také zdarma dostal možnost přístupu ke svému kontu přes internet.
1. června jsem přijel do Denali National Park , kde jsem opět pracoval ve společnosti Aramark a navíc v Princess. Do Californie jsem se vrátil 20. září. To je 9 dní po teroristickém útoku na WTC v NYC a Pentagon v Washington D.C.. Opět jsem přesedal v Seattle, kde jsem poprvé seděl v letadle, které se od startovací plochy vrátilo ke "gejtu". Důvod - překontrolování elektřiny u levého motoru. Zdrželi jsme se asi jen 15 minut. Na letišti opět čekala Carol. Druhý den jsem si smontoval kolo a v sobotu ráno mne Carol a Sid odvezli do Yosemite National Park.
A zde jsem započal svoji cestovatelskou část svého amerického pobytu v 01 kterou jsem nejdříve chtěl nazvat "cesta jihozápadem", ale protože ta cesta pokrývala pouze část Californie nese název "Californská cesta".
Domu jsem odletěl 14. října, o něco dříve, než-li jsem původně chtěl. Na letišti musím být z bezpečnostních důvodů o čtyři hodiny dříve. Krátce po rozloučení s Carol a Sidem, kteří mne sem ochotně odvezli a pak jeli lézt na skály, zjišťuji, že o dvě hodiny dříve letící spoj byl zrušen. Neodbavuje se. Personál od BA má mítinky. Do letadla se dostávám asi o jednu hodinu později. Další hodinu čekám v letadle. Konečně rolujeme ke startovací dráze. Po několika minutách čekání se ale opět vracíme ke "gejtu". Nefunguje klimatizace, takže se všichni krásně potí. Pouštějí nám filmy a čas zatím běží. Důvod návratu? Bezpečnostní - opět se kontroluje zavazadlový prostor a stav letadla. Utěšuji se, že se alespoň snaží nic nezanedbat. O tři hodiny zpožděný let naštěstí končí dobře. A to že, jsem v Londýně nestíhám spoj mi tolik nevadí. Ještě dostávám poukázku na £5, kterou mohu projíst. Po třech hodinách téměř prázdným letadlem dosedám kolem deváté večer na letiště v Praze. Moji rodiče zde trpělivě čekají a tak se již snadno dostávám až domu. Takže děkuji i jim :)