Pozn.: Čas - zahrnuje i kratičká zastavení (červená, studium mapy,..)
Kolo jsem do USA opět dopravil ZDARMA se společností British Airways. Vzali ho jako druhé zavazadlo a muselo být rozebrané a uložené v krabici či ve speciálním vaku.
Opět musím poděkovat svým přátelům, tentokrát Carol a Sidovi. O cestě, v rámci níž se tento můj cyklistický výlet konal, si můžete přečíst zde.
| Den | 1. |
| Datum | 22.9.2001 |
| Vzdálenost [km] | 8,16 |
| Čas | 0:30:20 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 16,4 |
| Celkem [km] | 8,16 |
V sobotu 22. září 2001 dopoledne odjíždíme z Palo Alto ležícím v Silicon Valley do Yosemite National Park. Míjíme jeden z losangeleských aquaductů, kteří odvádějí vodu z oblasti Sierra Nevada do losangelesské aglomerace. Cestou dávám za pravdu Sidovi (a nebude to naposled), který mi říkal, že cesta přes asi 80 kilometrů široké Central Valley by na kole nebyla příliš záživná. A tak jsem jen rád, že jsou tak laskaví a berou mne až do hor. K večeru přijíždíme k Glacier Point. Je to nádherná vyhlídka a při zapadajícím slunci můžete vidět do červena zbarvený A Half Dome a další skály.
Bohužel, já jsem v časové tísni a chci smontovat kolo a postavit stan ještě před západem slunce. Takže mi tato podívaná utekla. Nocleh jsem si našel nad Glacier Point u Sentinel Dome (2 664m).
Opět cestuji na TREKKING FOX - HOT SHOT a i vybavení kola se více méně nezměnilo. Pouze jsem si letos nevzal cyklistické světlo. Před dvěma lety jsem ho nepotřeboval. Naštěstí ještě nežli jsem se vydal na cestu, jsem si uvědomil, jak se výrazně změnily podmínky ve kterých hodlám cestovat a proto jsem si od Carol půjčil čelovku.
| Den | 2. |
| Datum | 23.9.2001 |
| Vzdálenost [km] | 68,46 |
| Čas | 2:33:37 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 25,28 |
| Celkem [km] | 76,6 |
Ráno po snídani se jdu podívat na vrchol Sentinel Dome. Je to nádhera a doporučuji toto místo navštívit. Oproti Glacier Point zde můžete být i sami.
Překvapuje mne teplé počasí. Je kolem 30°C a to jsem se bál, aby zde již nebyl sníh. Po asi deseti kilometrech zvlněné rovinky mne čekal dvaceti kilometrový sjezd. Nějak se mi nechce obdobné stoupání absolvovat, zvláště v tomto teple a tak jedu do Yosemite Village. Protože jsem se rozhodl vylézt na A Half Dome, ubytovávám se v kempu. Tak mohu postavit stan a dát do něho veškerý svůj majetek. Kemp je pěkně drahý - $18. Ale tak pro jednou to platím. Je pozdě odpoledne a tak si již jen prohlížím údolí a podnikám krátkou túru. Cestou vidím např "Korálovku".
Přesně, jak to znám, kolem 23:00 slyším podezřelé hlasy a zjišťuji, ža na mém zdánlivě prázdném místě (neparkovalo tam auto, protože žádné nemám) se usadila skupinka třech Slováku a jedné Češky. No tak je nechávám přespat....
| Den | 3. |
| Datum | 24.9.2001 |
| Vzdálenost [km] | |
| Čas | |
| Průměrná rychlost [km/hod] | |
| Celkem [km] | 76,6 |
Moji noční návštěvníci ráno mění plány a rozhodují se, že se mnou na A Half Dome nepůjdou. Takže asi v osm hodin vyrážím na jedenáct kilometrů dlouhou stezku vedoucí na vrchol. Stezka vede krásným prostředím podél Merced River. Jdu kratší stezkou která je strmější zato vede přímo kolem Vernal Fall
. Později míjím i Nevada Fall. Na něj je zase hezčí pohled z delší stezky kterou jsem se vracel. Nedaleko za Nevada Fall je Little Yosemite Valley. Zde je oficiální tábořiště. Tak se mi tu líbí, že příště bych tu asi kempoval a podnikal výlety do vzdálenější divočiny. Jdu dál a uvědomuji si, že na vrchol se dostanu asi krátce po poledni. Sluníčko docela připaluje. Zdroj vody zde již není, tak musím začít šetřit vodu.
Ze skalního "hrbu" východně od A Half Dome je krásnej pohled na "rajskou zahradu" a nebo, jak to nazvali Češi, které jsem zde potkal: "golfové hřiště". Poslední úsek se leze pomocí dvou lan. Vypadá to náročněji nežli to ve skutečnosti je. Náročnější je výstup po vytesaných schodech ve skalách. Nevím, jak dlouho mi to trvalo, ale asi tak deset minut. Záleží na počtu lidí kteří se tam míjí.
| Den | 4. |
| Datum | 25.9.2001 |
| Vzdálenost [km] | 26,06 |
| Čas | 2:13:59 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 12,48 |
| Celkem [km] | 102,7 |
V noci byla pořádná bouřka. Bylo zajímavé poslouchat ozvěnu hromů, která se odrážela od všech skal kolem údolí. Naštěstí k ránu bouřka ustala. Musím brzo vstávat a opravit proraženou duši u kola. Během výstupu na A Half Dome jsem se seznámil s Tomášem. Ten cestuje sám pickupem, takže má místo. Je ochoten mne vzít a já neváhám ani minutu. Tomáš mi tak ušetří čas a síly. Opravu stíhám akorát tak, abych k němu dojel včas. Společně navštěvujeme Mono Lake a Bodie jedno z nejdochovalejších "Ghost Town". Pak se po poledni loučíme v Lee Vining.
Vzhledem k silnému protivětru, který je tak silný, že zvednutý prach zakrývá celý východní horizont, moc se mi na cestu ani nechce. Také si nejsem jistý, kolik vody si vlastně mám vzít sebou. Jediné co mne uklidňuje je, že jsem četl o lidech, které po této silnici na kole jeli. Co mohu dělat? "Když ses jednou rozhod, musíš jet". Takže kupuji vodu a vyrážím. Jde to ztěžka. chvílemi mi to připadá, že vůbec nejedu. Celých dvacet kilometrů mírně stoupám. A tak u Deadman Pass při prvním vhodném místě odbočuji ze silnice a stavím stan.
| Den | 5. |
| Datum | 26.9.1999 |
| Vzdálenost [km] | 56 |
| Čas | 1:58:19 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 21,6 |
| Celkem [km] | 158,7 |
Noc byla chladná, jsem v 2 600m. Ale již hodinu po svítání je pěkné teplo. Jedu s mírného kopce či po rovině. Nikam nepospíchám. Kolem poledne jsem u Hot Springs jihovýchodně od známého lyžařského střediska Mammoth Lakes. K pramenům vede asi sedmi kilometrová silnice, která se mění v prašnou cestu. Označen je pouze nejbližší Hot Creek, v němž se dá i rybařit. Sid s Carol mi řekli o místních "bath" - vanách, které místní zbudovali. A tak se na ně ptám. Ochotně mi sdělují kde se nachází nejlepší. Je to dalších asi dvanáct kilometrů po prašné cestě. Tam, narozdíl od "Hot Creek" je zde povoleno kempovat. Dávají mi asi dva litry vody, zde nikde pitná voda není, a já jsem se rozhodl že tam budu relaxovat po zbytek dne a přečkám další noc.
| Den | 6. |
| Datum | 27.9.2001 |
| Vzdálenost [km] | 101,6 |
| Čas | 4:46:51 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 13,2 |
| Celkem [km] | 260,3 |
Po chladné noci se rychle otepluje. Směřuji dále na jih. Před Bishop na mne čeká asi sedmnácti kilometrový sjezd. Super. Bishop je široko daleko jediné město, takže zde je dokonce jeden supermarket, muzeum indiánů Paiute a Shoshone a pěkný park. V parku trávím čas kolem poledne ve stínu stromů. Odpoledne se koupu v dalších Hot Springs jižně od města.
Protože zde se nesmí stanovat, odjíždím asi osm kilometrů dále na jih a před Big Pine si stavím stan. Nyní jsem již v asi 1 300m, a tak je zde teplo i v noci. Také jsem varován před skorpiony, chřestýši a další milou faunou. Proto nenechávám stan ani na okamžik otevřený. Člověk nikdy neví.
| Den | 7. |
| Datum | 28.9.2001 |
| Vzdálenost [km] | 81,82 |
| Čas | 3:22:13 |
| Průměrná rychlost [km/hod] | 24,16 |
| Celkem [km] | 342 |
Dnešním cílem je Lone Pine, kde pracuje můj kamarád Kevin. Kevina jsem poznal v loni v Denali. Letos pracuje zde jako ranger. Do jeho rajónu spadá také Mt. Whitney (4 418m) - nejvyšší hora v "lower 48", na kterou bych chtěl vylézt.
Cestou do Lone Pine ale ještě zastavuji v Manzanar - National Historic Site. Jde o jeden z deseti war relocation center - válečných přesidlovacích kempů, ve kterých bylo v roce 1942 umístěno na 120 tisíc amerických Japonců z Californie, západního Washingtonu a západního Oregonu. Někteří zde strávili celé tři roky. Výstavba začala v dubnu 1942 a o tři týdny později zde bylo již umístěno prvních 82 Japonců z oblasti L.A. Celkem tudy prošlo 11 061 lidí. Manzanar byl uzavřen v listopadu 1945.