Počátky osídlování oblasti dnešního Vietnamu započaly již před 500 000 lety. Mezi 1. a 6. stoletím patřila jižní část Vietnamu do říše Funam, s centrem v Angkor Borei nacházejícím se v dnešní Kambodži. Království mělo kontakty s Čínou, Indonésií a dokonce i se Středomořím.
Champa - hinduistické království se vyskytovalo koncem 2. stol. v oblasti My Son v centrálním Vietnamu. V 8. stol. království expandovalo jižním směrem. Neustálé války a výboje s Khméry na jihu a s Vietnamci na severu zapříčinily postupný úpadek království.
Číňané ovládli oblast delty Červené řeky (Red river Delta) v 2. stol. před n.l. Ačkoliv místní obyvatelé proti Číňanům několikrát povstali, oblast severního Vietnamu ovládli po následujících téměř 1000 let. S technickým pokrokem rostla i populace a protože směrem na západ je říční delta ohraničena hřebenem hor, Vietnamci hledali novou půdu směrem na jih.
Počátkem 10. stol. čínská dynastie Tang oslábla a Vietnamci opět zesilují svůj odpor. Vůdce Ngo Quyen svedl bitvu u Batch Dang River, která ukončuje 1000 letou nadvládu Číňanů.
V období 11. a 13. stol. za existence dynastie Ly, založené Ly Thai To, Vietnamci opět musí odrážet nespočet nájezdů Číňanů, Khmérů a království Cham. Všechny útoky Vietnamci odrazí a naopak ještě expandují jižním směrem, kde si podrobí království Cham. Mongolský vojevůdce Kublai Khan obsadil Čínu a chtěl pokračovat se svým 500 000 vojskem dále na jih skrze Vietnam. U řeky Bach Dang River však byl odražen. Toto vietnamské vítězství patří mezi jedno z nejslavnějších.
Počátkem 15. stol. se Vietnam opět dostává pod nadvládu Číňanů. Ti zde zavádějí otroctví. Jedním z nejslavnějších vůdců, který porazil Číňany v roce 1428 je Le Loi.
První Evropané
V roce 1516 připlovají u břehů dnešního Danang Portugalci. Ti začínají čile s Vientamci obchodovat. Jedním z hlavních obchodních přístavů se stává Faio, dnešní Hoi An. Po většinu 17. a 18. stol. je Vietnam rozdělen na několik oblastí s vlastními panovníky. Ti válčili jak se svými sousedy, tak mezi sebou. Počítkem 19. stol. byl Vietnam sjednocen a hlavním městem se stalo město Hue. Poslední z rodu Nguyen obsadil velkou část dnešní Kambodže a Laosu a zastavil se až při setkání s Thajci.
Zničení několika katolických misionářských stanic následovalo útokem Francie, která v roce 1847 přepadla přístavní město Danag, v roce 1859 obsadila Saigon. Francouzksá kolonizace pokračovala až v roce 1872, kdy při cestě podél Red river do čínské provincie Yunnan, byla dobyta citadela ve městě Hanoj.
Roku 1887 Francie vyhlásila Indočínu a donutila Vietnamce vráti Laosu a Kambodži zabraná území. Vietnamský odpor v některých částech země trval po celou dobu vlády Francie. Ta byla oslabena až obsazením Francie fašistickým Německem. Následuje vpád Japonska do Vietnamu. Po WWII se Francie opět snaží ujmout vlády. Roku 1954 se však více jak 10 000 hladovějících vojáků vzdá bojovníkům Viet Minh. Viet Minh byla organizace národní fronty založená Ho Či Minovou Komunistickou stranou Indočíny v roce 1941 a která bojovala jak proti japonské okupaci během 2. světové války, tak následně celých osm let proti nadvládě Francouzů.
Po odchodu Franice Severní Vietnam ovládli komunisté pod vedením Ho Chi Minh. Jižní část země ovládli antikomunisté kolem samozvaného prezidenta Ngo Dinh Diem. Ženevská konference téhož roku rozdělila zemi na dvě části s dělící čárou podél 17. rovnoběžky, tzv. DMZ demilitarizovaná zóna. O sjednocení obou zemí měly rozhodnout svobodné volby uskutečněné do konce roku 1955. Během 300 dní otevřené hranice uteklo ze severu na jih na 900 000 uprchlíků. Plánované volby ohledně sjednocení země se nikdy nekonaly, protože Američané se právem obávali, že Ngo Dinh Diem by volby prohrál a vítězem by se stal komunista Ho Chi Minh.
Od roku 1955 se Viet Cong (jihovietnamské komunistické buňky) snažily svrhnout vládu Jižního Vietnamu. Roku 1959 začal Severní Vietnam kampaň s cílem obsadit jižní část a sjednotit zemi.
Ho Chi Min Trail - která již několik let existovala, byla rozšířena. Jde o soustavu až 250 kilometrů tunelů spojujících vesnice a města. Některé se blížily až k Saigonu. Tunely sloužily k zásobování a přesunům vojenských jednotek stejně jako úkryty před intenzivním bombardováním. Některé chodby měly tři patra. Nacházely se v nich zásobárny, obytné místnosti a dokonce školy či porodnice. Tunely zasahovaly i do sousedního Laosu. .
Nedemokratický systém presidenta Diema doprovázený velkou korupcí vede k velké nespokojenosti obyvatel. Chudí rolníci se často přidávají na stranu Veit Congu. Diskrimiňovaní buddhističtí mniši vyvolají povstání. To je krutě presidentem Diem potlačeno. Nespokojeni jsou ale i velitélé armády Jižního Vietnamu a v listopadu roku 1963 presidenta Diema i s jeho bratrem zastřeli. Následující rok severní Vietnam započal masivní ofenzivu. Na stranu Jižního Vietnamu vstupuje aktivně americká armáda, která doposud zastávala spíše poradní funkci. USA postupně ve Vietnamu nasadily více jak 3 milióny vojáků. Používali ve Vietnamu velké množství toxických defoliantů, které měli usnadnit přehled o pohybu partyzánů a jejich zásobovacích jednotek v džungli. Operace "Rolling Thunder" - bombardování Ho Chi Minhovy stezky trvalo s různou intenyitou 3,5 roku. Následky na zničené přírodě jsou patrné dodnes. K oficiálnímu sjednocení Vietnamu došlo v roce 1976.
V roce 1978 přivedly roztržky na vietnamsko-kambodžských hranicích vietnamskou vládu k vojenskému vpádu do Kambodže, kde Vietnam ukončil vládu Pol-Potových Rudých Khmérů.
Ačkoliv je Vietnam stále komunistickou zemí s jedinou stranou v čele, ekonomicky se země otevírá, soukromé vlastnictví a kapitalismus zde již zapustily kořeny.