K největšímu buddhistickému chrámovému komplexu v Indonésii, k Borobudur, jedu na mopedu z asi 45 kilometrů vzdálené Yogyakarty. Půjčení mopedu stojí 50 000 IDR. Cestou projíždím místem, kde pracují na odstranění závalu bahna a lávy po nedávné erupci.
Od roku 1991 je zapsán na seznamu památek UNESCO. Vstupné v roce 2011 je 135 000 IDR. Z místa, odkud je monument poprvé pěkně vidět, se chystám udělat první fotku. Zde si všimnu prvního buddhistického mnicha, kterého jsem na ostrově Java potkal. Poté, co si monument vyfotíme mne sám oslovil. Pochází z thajského Bangkoku. Přiletěl sem úplně sám. Bylo to příjemné setkání.
Název Borobudur pravděpodobně pochází z "Vihara Buddha Uhr" což znamená "Buddhistický klášter na kopci". Podle buddhistické kosmologie se vesmír skládá ze tří částí. Tento monument je znázorňuje. První část Kamadhatu (svět obývaný obyčejnými lidmi) tvoří základna 118 x 118 m, která ale byla obložena ještě podpůrnou částí vysokou 3,6 m a širokou 6,5 m. Druhou část Rapadhatu (svět ve kterém jsou lidé oproštěni od pozemských záležitostí) tvoří šest čtvercových teras. Třetí část Arupadhatu (příbytek Boha) tovří tři terasy kruhového půdorysu. Na horních terasách se nachází 72 malých stúp, jež jsou rozestavěny kolem hlavní a největší stúpy uprostřed. Každá stúpa má zvonovitý tvar a je protkána množstvím menších otvorů dekorativního charakteru. Uvnitř stúp se nachází sochy Buddhy Gautamy. Pokud se některé ze soch dotknete, tak budete mít štěstí. V době mé návštěvy jsou bohužel nejvyšší tři patra nepřístupná.
Monument je složen z dvou miliónů kamenných bloků, ozdoben 2672 reliéfními panely a 504 sochami Buddhy. Reliéfy znázorňují buddhistické doktríny a život obyvatel ostrova do období stavby. Vedle znázorněných králů, válečníků, průvodů slonů či tančících dívek zde jsou i zřetelně zobrazeny námořní lodě. Lodě z ostrova Java v prvním tisíciletí pluly až ke břehům Afriky a Madagaskaru. Borobudur byl postaven někdy mezi 750-850 lety našeho letopočtu. Borobudur byl pravděpodobně po několika staletích s úpadkem buddhismu opuštěn. Postupně zarostl bujnou vegetací a zapadal sopečným prachem. Částečně odkryt byl až v roce 1815, kdy oblast spravoval Sir Thomas Stamford Raffles. Následně hrozilo zřícení celé stavby díky nestabilnímu podloží. Náročné restaurátorské práce proběhly v letech 1973-1983. V roce 1985 na vrcholu vybuchla bomba odpůrců prezidenta Soeharto. Poničený monument byl zrekonstruován.
Součástí parku je i malé museum informující také o zámořských plavbách.
